REKLAMA

Svatyně v Sánčí

 


Nejvýznamnější buddhistické památky v Indii. Stúpy, kláštery a chrámy zapsané v roce 1989 na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

 

Velká stúpa je dnes považována za nejstarší sakrální stavbu v Indii.

 

Nad vesničkou Sáňčí v indickém svazovém státě Madhjapradéš se na pahorku skromně tyčí jedny z nejpozoruhodnějších a také nejzachovalejších buddhistických památek v Indii – mistrně zdobené stúpy, což jsou kopulovité mohyly, kláštery a chrámy. Nezmiňují se o nich ani staré spisy, ani cestovatelské záznamy čínských poutníků, které jinak nevynechávají jedinou buddhistickou památku v zemi. Středověk je nechal zmizet v husté džungli. Přesto nebo právě proto nejstarší z těchtomonumentů přežily v Sáňčí bez úhony více než dva tisíce let. Osudným se jim málem stalo až jejich znovuobjevení v devatenáctém století.

 

 

Hlavice Ašókova sloupu, která se stala státním znakem Indie.

 

 

Ašóka a následovníci

 

Dnešní poutní místo nesouvisí nijak se životem Buddhy. Vzniknout mu dal ve třetím století př. n. l. nejslavnější indický panovník, císař Ašóka, zřejmě na počest svého sňatku se ženou z nedalekého města Besnagáru (dnešní Vidiša). Byl to také císař Ašóka, který vyhlásil buddhizmus za státní náboženství. Na pahorku nechal vystavět první stúpy a dal vztyčit leštěný pískovcový sloup. V následujících dvou stoletích přibylo množství dalších stúp, ale i klášterů a chrámů, které postavili mniši za přispění štědré podpory obchodníků z Vidiše. Přestože v tomto období vzniklo nejvíce monumentů, stavební úsilí provázelo Sáňčí až do dvacátého století, ze kterého pocházejí poslední nalezené památky. Po dvanáctém století bylo místo bez zjevného důvodu náhle opuštěno a památky pontkal stejný osud jako mnoho jiných. Beze stopy zmizely v husté džungli. Na znovuobjevení čekaly až do roku 1818. Jejich objev, učiněný generálem Taylorem z bengálské kavalerie, vzbudil velkou senzaci. Do Sáňčí přitáhl nejen pozornost vědeckého světa, ale v mnohem větší míře i zájem amatérských archeologů a lovců pokladů. Ti během několika let památky vykradli a ve velké míře i poničili. S restaurátorskými pracemi se začalo až o sto let později, v době, kdy už řada cenných artefaktů nenávratně zmizela nebo se stala součástí obydlí místních vesničanů.

 

 

Severní tórana

 

 

Velká stúpa

 

Dominantou kopce a nejvýznamnější památkou Sáňčí je Velká stúpa, neboli stúpa číslo 1, která je považována za nejstarší sakrální stavbu v Indii. Měří v průměru téměř sedmatřicet metrů a její plášť bez stříšky a hrotu se zvedá do výšky skoro sedmnáct metrů. Vznikla asi ve druhém století př. n. l. zvětšením původní cihlové Ašókovy stúpy. K prosté kupoli přibyl ochoz s balustrádou a v prvním století př. n. l. i čtyři mistrovsky vyřezávané brány (tórany), které patří k nejcennějším klenotům buddhistického umění. Jsou vysoké asi deset metrů a směřují do čtyř světových stran. Na jejich vzniku se podílel výjimečně zručný řezbář slonoviny. Trojité podélné trámy i svislé sloupy doslova překypují množstvím lidských i zvířecích postav vytesaných do pískovce a udivují jemností detailů. Zobrazují především scény z Buddhova života, případně vyprávění o Buddhových předchozích inkarnacích, ale i démony, duchy a výjevy z každodenního života, například rolník za pluhem, hospodyně při vaření či bitevní scény. Buddha není ani na jedné bráně zobrazen. Zastupuje ho symbol stromu, lotosu, kola, otisk bosých nohou nebo prázdný trůn. Se zobrazováním Buddhovy lidské podoby se začalo až později. Nejoceňovanějšími skulpturami Velké stúpy jsou nahé stromové víly Salabhandžiky.

 

 

Zrekonstruovaná jižní tórana

 

Jejich mladá těla podle odborníků vyjadřují nadšení a přirozenou radost ze života.

 

Tajemství stúpy číslo 3

Nedaleko Velké stúpy se tyčí její menší sestra nazývaná stúpa číslo 3. Má dokonalejší polokulovitý tvar, ale je vysoká jen něco málo přes osm metrů a má pouze jednu bránu. Uvnitř stúpy číslo 3 čekalo archeology překvapení – kosterní pozůstatky zasypané santalovým dřevem a polodrahokamy, které podle všeho patřily dvěma Buddhovým žákům. Byly převezeny do Londýna stejně jako další vzácné předměty a sochy nalezené při archeologických vykopávkách.

 

 

 

Ašókův sloup

Po celém pahorku nad Sáňčí jsou rozesety desítky dalších malých stúp, ruiny klášterů, chrámů a pilířů. Za zmínku stojí například chrám a klášter číslo 45 ze sedmého až osmého století n. l. nebo chrám číslo 17, který už vykazuje prvky klasického hinduistického stavebního stylu. Největší pozornost si právem zasluhuje rozbitý sloup, který nechal vztyčit ve třetím století př. n. l. císař Ašóka. Podobných sloupů z čunarského pískovce nechal císař po své konverzi k buddhizmu postavit po celé Indii několik desítek. Nápisy na nich – tzv. Ašókovy edikty šířily mírumilovné myšlenky, ale poničený text sloupu v Sáňčí má spíše výhružný charakter. Mnichy a mnišky varuje pod trestem vyhoštění z klášterů před pokusem vytvářet rozkol v mnišské obci.

 

 

 

Znalci považují tento sloup za jeden z dobře zachovaných a to i přes to, že ani tomuto artefaktu z dob nejslavnějšího indického panovníka se barbarské ničení v devatenáctém století nevyhnulo. Jeden z vesničanů si prý z jeho části udělal válec do lisu na cukrovou třtinu.

 

Detail reliéfu východní tórany

 

 

Dnes jsou památky v Sáňčí před nájezdy amatérských archeologů i hledačů pokladů spolehlivě chráněny a poklidné Sáňčí se stalo jedním z nejoblíbenějších buddhistických poutních míst v Indii.

 

 

 

Text a foto: Jana Martínková

 

 

(Publikováno se svolením vydavatele 12. října  2009)

 

 

Převzato z časopisu 100+1.

>>zpět
Omlouváme se, ale registrace v tuto chvíli není možná, z důvodu řešení Souhlasu o poskytování osobních údajů – registrace bude opět možná od září 2018. Děkujeme za pochopení!
Předpověď počasí
Úterý Středa Čtvrtek
Polojasno
27°C /15°C
Polojasno
28°C /16°C
Polojasno
31°C /17°C

Portál - kniha Hry a trénink Paměti

Logo Ministerstvo práce a sociálních věci Logo Život90
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace