REKLAMA

Poselství Sokola je živé, aktuální a naléhavé


Sokolovny, kterým je tematicky věnován letošní rok, se v mnoha případech staly nejen architektonickou dominantou obce, ale i duchovním centrem pro sportovní, společenské a kulturní aktivity. Členové Sokola si bez jakékoliv státní podpory dokázali opatřit z vlastních zdrojů finanční kapitál a sami se také na stavbě sokoloven aktivně podíleli. Největší stavební aktivitu zažívala Česká obec sokolská v době mezi světovými válkami, a to navzdory ekonomické krizi. Pokud to dovolily finanční a jiné okolnosti, stavěli si sokolové své spolkové budovy podle projektů významných architektů; mezi členy Sokola patřil např. také architekt Dušan Jurkovič.

 

Interiér sokolovny v Českém Brodě



O tom, že Česká obec sokolská věnuje rok 2015 sokolské architektuře, jsme vás už informovali. "Každá sokolská jednota usilovala od svého založení o vlastní spolkovou budovu, která by umožňovala další rozvoj spolku a zároveň důstojným způsobem odrážela ideály sokolské organizace,“ řekl Michal Doležel, člen Předsednictva vzdělavatelského odboru České obce sokolské a místostarosta Sokola Brno I, se kterým jsme dané téma probrali podrobněji:

Ve zprávě kterou jsme na našich stránkách zveřejnili 12. 2. letošního roku upozorňujete na nejznámější a nejvýznamnější budovy sokoloven. Máte představu, kolik jich je celkem?

Sokoloven v České republice najdeme skutečně nebývalé množství. Těsně před likvidací Sokola komunisty v roce 1948 mělo vlastní sokolovnu asi 1400 jednot v Čechách, na Moravě a na Slovensku. Tak obrovskou sportovní infrastrukturu žádný jiný spolek ve světě nikdy neměl.
Přirozeně některé stavby byly velmi jednoduché, odvislé od finančních možností konkrétní jednoty tak, aby plnily svoji základní funkci, tedy byly sídlem spolku a mohlo se v nich cvičit a pořádat kulturní a společenské akce. Řada sokoloven však plnila ještě další, reprezentativní funkci. Sokolskou organizaci zakládal Miroslav Tyrš, jeden z nejvýznamnějších estetiků své doby, který Sokol koncipoval také jako estetický projekt a vnášel do něj své představy o umění ve spojení s národními ideály, což se odráželo i v architektuře sokoloven. Ideální sokolovna měla podle sokolských architektů být dominantní stavbou každé obce, měla obsahovat sokolskou a národní symboliku a být architektonicky kvalitním dílem, což se skutečně v mnoha případech podařilo. Dodnes nalezneme skutečné unikáty např. sokolovnu Sokola Pražského, vůbec první sokolovna od Ignáce Ullmanna z roku 1963, dále sokolovnu v Plzni od Josefa Podhajského z let 1892 – 1896, modernistickou sokolovnu v Holici od Otakara Novotného funkcionalistické sokolovny v Dobrušce, Náchodě nebo ve Fryštáku. K vůbec největším sokolovnám patří Stadion Sokola Brno I a sokolovna v Praze na Královských Vinohradech.
O tom, že sokolovny svým pojetím byly skutečně světovým unikátem svědčí i článek z britského magazínu The Fortnightly Review, který v roce 1913 přináší článek o českém Sokole a uvádí zde: „V mnohých krajských městech spatříme mezi nejvýznačnějšími budovami dům, nesoucí v průčelí velikými písmeny provedené povzbuzující slovo, a na svůj dotaz dozvíme se, že to tělocvična místního Sokola.“

Existují sokolovny také jinde ve světě?


Tím, jak se Sokol dostával především díky českým emigrantům do celého světa, začaly ve světě vznikat i sokolské jednoty a mnohdy s nimi i sokolovny. Je to krásný paradox, ale když se člověk prochází například po newyorském Manhattanu, tak může narazit na sokolovnu. Sokolovny můžeme najít i v Argentině, Slovinsku a jinde.

Došlo v období dvou po sobě jdoucích totalit k nenávratnému zničení některých významných budov?

Bohužel ano. Oba totalitní režimy byly v přímém ideologickém rozporu se sokolskou organizací, a tak byla činnost Sokola zakázána jak během druhé světové války, tak i po roce 1948. Všechny sokolské objekty pak byly zabaveny a mnohdy změnily svoji funkci. Sokolské jednoty však nevlastnily pouze budovy sokoloven, ty jsou v rámci sokolské architektury sice nejvýraznější, ale ne jediné. Sokolské jednoty usilovaly také o stavby stadionů, horských chat, plováren nebo loděnic a některým jednotám se toto úsilí skutečně podařilo realizovat. Oba totalitní systémy tak přišly k poměrně značnému majetku. Některé sokolovny, jako například v Brně-Židenicích byly zlikvidovány během druhé světové války v důsledku bombardování města, ale většina sokoloven trpěla spíše po roce 1948. Změna správce, který k objektům neměl nikdy takový vztah jako samotní sokolové, nedostatek financí a nekvalitní materiály té doby přispěly na mnohých místech ke značné devastaci sokolského stavebního fondu. Nutno ale podotknout, že k devastaci sokoloven dochází bohužel i po roce 1989, a to z důvodů necitlivých zásahů, odstraňování původních prvků a zateplování fasád.

Existují některé sokolovny, které se z nějakého důvodu nevrátily do vlastnictví Sokola, nebo takové, které slouží jiným účelům?


Ano, existují. V místech, kde se sokolská jednota po roce 1989 již neobnovila nebo se naopak po čase rozpustila, se sokolovny většinou převedly do majetku obce nebo prodaly do soukromého vlastnictví. Jedním z takových příkladů může být i objekt bývalé sokolovny v Průhonicích, která byla ovšem novým vlastníkem citlivě adaptována pro současné potřeby sportu a zábavy.

Jedním se záměrů Sokola je vybudovat databázi sokoloven. Máte připraven její základ? Případně, kdy se spustí a v jaké formě bude fungovat?

V rámci Roku sokolské architektury, který právě probíhá, dojde na podzim letošního roku ke spuštění veřejné internetové databáze o sokolské architektuře, tedy nejen o sokolovnách. Její ambicí je prezentovat v první fázi asi 800 objektů z území někdejšího Československa a tyto dále doplňovat. Mělo by se vlastně jednat o moderně pojatý architektonický průvodce po sokolovnách.

Vznik sokoloven byl financován ze soukromých zdrojů, jak je to nyní s financováním provozu a běžné údržby, a také s většími investicemi např. v případě rekonstrukcí?

Stavbu každé sokolovny si skutečně financovali sami členové Sokola z příspěvků, darů a půjček. Proto také od prvopočátečního záměru do započetí samotné stavby uplynulo mnohdy 20 nebo 30 let, než si na ni sokolové našetřili. V současné době je však situace složitější. Sokol má menší členskou základnu, než tomu bylo například za první republiky, kdy byla stavební aktivita v Sokole na vrcholu, je rovněž obtížnější nacházet mecenáše, kteří by podobné záměry byli ochotni financovat a především se také změnil společenský život a přístup státu. Sokolské jednoty jsou tudíž povětšinou odkázány na veřejné zdroje, což ovšem nevnímám jako negativum, vzhledem k tomu, že sokolovny neslouží jen sokolům.

Vznikají v současnosti nové sokolovny? Jestliže nikoli, která byla postavena jako poslední?


Poslední sokolovna byla dokončena po roce 1948. Jedná se o sokolovnu v Praze na Královských Vinohradech. Úsilí sokolských jednot v současnosti je svůj stavební fond spíše spravovat. Nové sokolovny tedy nevznikají, ale stávající se opravují nebo dostavují.

Kolik má Sokol, jeden z nejstarších spolků u nás, nyní členů?


Nejen, že je Sokol nejstarším tělocvičným spolkem u nás, ale patří k nejstarším svého druhu dokonce ve střední Evropě. Jen pro srovnání před likvidací sokolské organizace po roce 1948 sdružoval asi 1,8 milionu členů. V současné době je v Sokole asi 180 tisíc členů. Ačkoliv je to výrazně odlišné číslo, přesto patří Sokol mezi nepočetnější spolky u nás.

Sokolové mají svůj kroj. Můžete se, prosím, o něm také zmínit?

Sokolský kroj měl být vnějším znakem celé organizace a stejně jako sokolovny, měl i kroj prezentovat charakter Sokola. Jeho podobu vtiskl v počátku Josef Mánes, mimo jiné také autor prvního sokolského praporu a také známého sokolského znaku. Mánes do původní podoby sokolského kroje vnášel prvky ze slovanských lidových krojů a spoluzakladatel Sokola Jindřich Fügner zase kroji přidal červenou košili, jako odkaz k italskému revolucionáři Garibaldimu. V současné době již ztratil sokolský kroj svoji původní funkci, není potřeba se jakkoliv ze společnosti vyčleňovat, a kroj se tak používá pouze při slavnostních příležitostech. Sokol je demokratický spolek a jeho demokratičnost se tak projevuje i v odívání.

Výraznými myšlenkami, které ovlivnily sokolské dění, byly antická idea kalokaghatie a vlastenectví. Jak se daří tyto myšlenky naplňovat dnes? Případně, co je v současnosti ideou Sokola.

Je pravda, že myšlenkové principy Sokola byly pro jeho členy velmi silnými zásadami, které ovlivňovaly jejich životy. Idea Sokola vycházela z demokratických a humanistických tradic. Skrze sport a tělesnou výchovu mělo docházet k různým pozitivním prosociálním vazbám, například k mezigeneračnímu porozumění. Troufám si říct, že Sokol stále z těchto ideálů vychází, přičemž velký apel v současné době klade na přístup fair play ve sportu. Synonymum Sokola má prostě být fair play.

Můžete přiblížit, čemu všemu se členové Sokola věnují v oblasti sportu, ale i v kultuře. Je všeobecně známo, že v rámci Sokola působí ochotnické divadelní soubory. Existují i další kulturní aktivity, které Sokol zastřešuje?


Záběr, kterému se Sokol věnuje je skutečně široký. Osobně neznám jiný spolek, který by byl tak krásně pestrý jako je Sokol. V oblasti sportu se Sokol věnuje cvičení s dětmi, dokonce i rodičů s dětmi, oblasti, v níž má Sokol skutečně doménu, a k tomu vychovává špičkové reprezentanty a vrcholové sportovce, kteří reprezentují naši zemi na mezinárodních soutěžích včetně olympijských her, a to v nejrůznějších sportovních odvětvích. K tomu všemu je v Sokole ještě místo i pro střední a starší generaci, která zde pravidelně cvičí. Kromě cvičení se Sokol věnuje i společenským a kulturním aktivitám. V některých sokolských jednotách působí divadelní soubory, loutková divadla, pěvecké sbory a Sokol Brno I má dokonce vlastní Symfonický orchestr. Zkrátka v Sokole žádné limity neexistují.

Jaké významné každoroční akce Sokol pořádá? A která nejbližší se bude konat v rámci tématu Sokolská architektura.


Kromě sokolské architektury si Sokol v letošním roce připomíná také 25 let, od doby, kdy byl po roce 1989 znovu obnovena jeho činnost. Do celého roku je tedy zahrnuto hned několik sportovních a kulturních akcí, jako například SokoGym, který se uskuteční v červnu v Brně, Připomínka 90. let otevření Tyršova domu v Praze, v září se uskuteční první ročník akce Noc sokoloven a další.


Ludmila Kučerová



Převzato z www.mistnikultura.cz
(Publikováno se svolením vydavatele 4. března 2015)

 

 

>>zpět
Omlouváme se, ale registrace v tuto chvíli není možná, z důvodu řešení Souhlasu o poskytování osobních údajů – registrace bude opět možná od září 2018. Děkujeme za pochopení!
Předpověď počasí
Čtvrtek Pátek Sobota
Polojasno
24°C /13°C
Polojasno
27°C /14°C
Polojasno
29°C /15°C

Portál - kniha Hry a trénink Paměti

Logo Ministerstvo práce a sociálních věci Logo Život90
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace