REKLAMA

Deníky Ondřeje Sekory 1944–1945



Dosud nepublikované deníkové záznamy přináší trýznivé i satirické svědectví z každodenního života v pracovních táborech Klein Stein a Osterode, kam se Ondřej Sekora dostal na sklonku druhé světové války. Nezaměnitelný spisovatel a ilustrátor knih pro děti i dospělé, jeden ze zakladatelů českého komiksu, byl nucen na základě nacistických zákonů jako manžel osoby neárijského původu nastoupit na konci války do pracovního tábora v Německu. Později se k této neblahé epizodě svého života nerad vracel, ale během pobytu v pracovních lágrech v letech 1944 a 1945 zaznamenával své zážitky slovem a obrazem...

 



V obsáhlém doslovu Hany Kraflové o Sekorově tehdejším postavení čteme: „Nenechme se mýlit označením: »pracovní tábory pro tzv. židovské míšence a nežidovské partnery ze smíšených manželství« byly taktéž de facto vězením. Nástup byl nedobrovolný, odchod nemožný, osud nejistý, konec nestanoven. Ani ten, kdo – jako Ondřej Sekora – se do jejich mašinerie dostal až v závěru války, nemohl si být jist, že přežije. Naopak, bylo jest se nadíti ještě větších represí, umírající režim se mohl mstít, narychlo chtít dokončit původní záměr, tedy ono »konečné řešení«. Rekapitulujme Sekorovu situaci: z postavení respektované osobnosti společenského a uměleckého světa, z místa autora prestižního deníku, jedné z tribun hrdého státu, klesl v nesvobodné zemi, společně se svou rodinou, na pozici lidí opovržených, jejichž existence je permanentně znejisťována; vzbuzování strachu z toho, co přinese další den, byloDeníky Ondřeje Sekory obálka rafinovaným psychickým týráním. I když byl Sekora člověkem neokázalým, nezávislým na světské slávě, takto zásadní existenciální zvrat spojený s obavou o život blízkých ho musel zasáhnout. Ohrožena byla nejen jeho manželka, ale i syn: děti ze smíšených manželství byly též internovány v Terezíně, přičemž oficiální hranice čtrnácti let nebyla dodržována. Tím spíše dnes překvapí, úctu a obdiv vzbuzuje konstruktivní postoj, s jakým Sekora ke skutečnosti přistupoval, absence paniky, pragmatičnost a neúnavná schopnost najít v každé situaci alespoň minimální klad.“

Sekora si své lágrové zážitky zaznamenával do dvou různých deníků – v jednom slovem, v druhém obrazem. Publikace je citlivě propojuje v jeden, graficky velmi zajímavě pojatý, celek. Oba deníky jsou navíc klíčem k Sekorově poválečnému levicovému postoji, k jeho snaze distancovat se od své prvorepublikové minulosti i k jeho rostoucímu odporu k jakémukoli násilí. Civilnost a všednost jeho záznamů je někdy téměř šokující, někdy i úsměvná a mezi řádky tak i po mnoha letech vysvítá Sekorův chlapský a nepateticky odvážný postoj.

Zajímavým kontrastem k deníkům je Sekorova rodinná korespondence, s níž je možné se seznámit v doslovu ke knize a která sice svědčí o krásných vztazích, ale vyznívá také v mnohem optimističtějším duchu než intimní deníkové záznamy.

Publikaci, kterou připravili Hana Kraflová a Ondřej Müller a originálním způsobem graficky upravil Tomáš Cigán, vydává nakladatelství Plus.

Veřejnosti bude kniha představena v pondělí 13. června v 11 hodin. Stane se tak v brněnském Domě Jiřího Gruši (Hudcova 76), který je součástí Moravského zemského muzea, jež spravuje pozůstalost Ondřeje Sekory a pro publikaci poskytlo vzácné textové i obrazové podklady.


Přezato z www.literarninoviny.cz
(Publikováno se svolením vydavatele 10. června 2016)

 

 

>>zpět
Omlouváme se, ale registrace v tuto chvíli není možná, z důvodu řešení Souhlasu o poskytování osobních údajů – registrace bude opět možná od září 2018. Děkujeme za pochopení!
Předpověď počasí
Sobota Neděle Pondělí
Dešťové přeháňky
25°C /12°C
Polojasno
26°C /12°C
Polojasno
27°C /14°C

REKLAMA
Portál - kniha Hry a trénink Paměti

Logo Ministerstvo práce a sociálních věci Logo Život90
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace