REKLAMA

Filmový svět Myrtila Frídy

 

Filmový historik, publicista, scenárista, člen prvorepublikového spolku Recese a jeden ze zakladatelů filmového archivu Československého filmového ústavu Myrtil Frída patřil k předním osobnostem poválečné filmové historiografie. Letos uplynulo třicet let od jeho předčasné smrti.
Až teprve nedávno se mi dostal do ruky publikace s názvem To je mi pěkná historie. Ne snad proto, že bych neznal jméno Myrtila Frídy (1919 – 1978), na něhož tato kniha vzpomíná, ale pravděpodobně proto, že vyšla v bouřlivém roce sametové revoluce a na pultech knihkupectví trochu neprávem zapadla. Výročí třiceti let od jeho smrti je proto dobrým důvodem si tuto osobnost československého filmového světa připomenout. Zaujetí pro věc, erudice a pracovitost, tak by se zjednodušeně dal shrnout Frídův vztah k filmovému umění. Patřil ještě k těm, pro které filmová historiografie byla klíčem k uchopení filmu; znal ve své době každý film, dokázal zpaměti vyjmenovat režiséra, herce i rok vzniku a zaníceně o každém snímku hovořit.

Zejména se věnoval českému němému filmu a spolu s Janem Stanislavem Kolárem vydali Historii československého němého filmu 1898 až 1930. Frída miloval americký film, především zlatou éru němé grotesky, americké konverzační komedie i muzikály. Jeho největším oblíbencem, vedle bratří Marxů, Bustera Keatona, Harolda Lloyda a Shirley Templeové, byl slavný americký herec a tanečník Fred Astaire. Jeho snem bylo se s ním osobně potkat a málem k tomu došlo na půdě rakouského filmového archívu, kde předtím pomáhal shánět a katalogizovat Astairovy filmy. Na poslední chvíli mu však byla komunistickým režimem odejmuta výjezdní doložka.

 

Zdroj: archiv Martin Plitz
Myrtil Frída při natáčení filmu Král Komiků na Barrandově v roce 1963.

V srpnu 1968 se po emigraci Bohumila Brejchy stal vedoucím Filmového archívu, následná normalizace jej ale z filmotéky vyhnala a po zbylý čas tam směl docházet jen sporadicky. Do historie srpnových událostí se zapsal, když v archivu ukryl nespočet ve své době zakázaných dobových dokumentů jako například záznam Jaromíra Kalisty natáčený ve dnech okupace a posléze zpracovaný Evaldem Schormem pod názvem Zmatek. Kotouče s tímto snímkem Frída ukryl ve Štěchovicích pod názvem Dožínky 1951 a popsal je jako zmatečný materiál. Stejně tak se mu podařilo zachránit unikátní filmové záběry kameramana Stanislava Miloty z dění v Praze po smrti Jana Palacha. Tento dokument, později nazvaný Jan 69, byl objeven až v roce 2002. Je možné, že některé dobové materiály na své objevení ještě čekají.



Pozdravy z Absurdistánu


Přestože mu normalizační režim plně neumožňoval vykonávat jeho profesi a přerušil důležitý kontakt se západním světem, dokázal si Frída udržet svůj inteligentní humor a svobodomyslný náhled na svět. Jako třeba při jedné z častých normalizačních prověrek. Na otázku: „Jaký byl váš vztah k Sovětskému svazu před rokem 1968 a po něm?“ vždy odpovídal, že stále nezměněn. O komunistické straně pak s oblibou prohlašoval, že je stranou všech slušných lidí.

Frída byl spoluautorem televizních seriálů Malá filmová historie, Nesmrtelné stíny a 52 komiků a spol., podílel se na scénáři několika filmů, například střihového filmu Král komiků s Vlastou Burianem. S Jaroslavem Brožem vydali dvousvazkovou encyklopedii Historie československého filmu v obrazech 1898 – 1945 či na svou dobu neocenitelnou příručku 666 profilů zahraničních režisérů.

Myrtil Frída zemřel po krátké nemoci ve svých osmapadesáti letech. Na pohřbu přes odpor rodiny promluvil tehdejší ředitel Československého filmového ústavu Slavoj Ondroušek. Došlo tak na svou dobu k paradoxní situaci: při obřadu se s Frídou anglicky loučil jeho dlouholetý přítel a kolega Jacques Ledoux za Mezinárodní federaci filmových archivů i přesvědčený komunista Ondroušek, který způsobil mnoho hořkosti a ústrků nejen na půdě filmového ústavu, zatímco rakev s ostatky vyprovázela hudba z Frídova milovaného westernu V pravé poledne. Ale taková byla normalizace, kde nic nebylo normální. Ne nadarmo Frída posílal svým přátelům do zahraničí pozdravy z „Absurdistánu“.

Frída po sobě zanechal na svou dobu rozsáhlou filmovou pozůstalost, z níž větší část skončila v Národním filmovém archívu. K výročí třiceti let od jeho smrti připravilo kino Ponrepo tři vzpomínkové večery s jeho oblíbenými filmy a občanské sdružení Via Societatis ve spolupráci s Village Cinemas Anděl připravuje retrospektivní výstavu z Frídovy pozůstalosti. Vernisáž proběhne 10. listopadu a zahájí ji Jiří Suchý.

 

Martin Plitz

* Martin Plitz je filmový historik.
* Text vyšel v Literárních novinách 2008-45 na straně 13.
* Publikováno online 10.11.2008

Převzato z www.literarninoviny.cz

 

>>zpět
Omlouváme se, ale registrace v tuto chvíli není možná, z důvodu řešení Souhlasu o poskytování osobních údajů – registrace bude opět možná od září 2018. Děkujeme za pochopení!
Předpověď počasí
Čtvrtek Pátek Sobota
Polojasno
30°C /17°C
Bouřky
25°C /18°C
Dešťové přeháňky
24°C /15°C

Portál - kniha Hry a trénink Paměti

Logo Ministerstvo práce a sociálních věci Logo Život90
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace