REKLAMA

V roce 70. narozenin Městského divadla Brno dojde ke Vzpouře hrášků


Léto v Brně, obdobně jako v jiných městech, je časem pestré kulturní nabídky pro místní i „přespolní". Nejrůznější akce typu „open air" se konají na více místech. Nejznámějším je nádvoří hradu Špilberk, dějiště např. shakespearovských slavností, Mezinárodního hudebního festivalu, operních představení aj.

V roce 2010 se ředitel Městského divadla Brno Stanislav Moša a generální ředitel Moravského zemského muzea Martin Reissner rozhodli využít k divadelním představením pod otevřeným nebem areál Biskupského dvora, který je od roku 1818 součástí muzea. „Soukromé", pouze zdánlivě veřejnosti uzavřené náměstíčko, shůry střežené věžemi Petrova, je snad nejromantičtějším „zákoutím" Brna. Ve městě, které v dynamickém průmyslovém a souběžném stavebním rozvoji ztratilo dost památek minulosti, je vlastně jedním z nemnoha ostrůvků historie. K provozování divadelních představení přímo vybízí.

 



Dramaturgie od počátku přichází s respektem k místu, ale také ke specifice léta, jako času oddechu a pohody. Divadlo zařazuje divácky oblíbené tituly vhodné pro „open air", především z produkce Hudební scény. Každoročně však především přichází s premiérovým představením cíleně zvoleným a připraveným pro Biskupský dvůr. Snahou je, přinášet Brňanům i návštěvníkům Brna, hry s vazbou na město a region, historické události a osobnosti.

Letos opět pobaví „věčně zelená" My fair Lady, v daném případě ze Zelňáku. Ve zpracování a režii S. Moši, funkčně využívá brněnský hantec. (Premiéra úspěšné, stále hrané verze muzikálu: 1999!)

Výbornou volbou a zvlášť zdařilým „kusem", připraveným premiérově (2012) přímo pro Biskupský dvůr, byl Baron Trenck, autorské trojice S. Slovák (současně režisér), J. Šotkovský a P. Štěpán. Autorem hudby „výpravné legendy se zpěvy" byl Karel Cón. Hrálo se přímo v dějišti závěru životního příběhu, legendárního dobrodruha a velitele pandurů. Kousek od Špilberku, kde byl vězněn, pár kroků od kapucínské hrobky, kde nalezl místo posledního odpočinku. (Pokud neutekl a nezmizel beze stopy, jak tvrdí jedna z legend.)

Příprava na premiérové představení letošního léta: „Mendel aneb vzpoura hrášků", musela být pro autorský čtyřlístek těžším oříškem. Život objevitele základů genetiky nebyl napínavou akční story se souboji, šavlovačkami a romantickou láskou krásných žen. Génius vědy se nestává tak často hrdinou dramatu či románu, jako prokletý básník či bouřlivácký malíř. Opat ve městě činný v učených spolcích a vážených institucích, nejraději měl ústraní kláštera, u záhonků s hrášky, úlů se včelami či při svých meteorologických měřeních. Největší, ovšem vnitřní konflikt, přinášelo Mendelovi protivné opatské ouřadování, odvádějícího od toho na světě ze všeho nejmilejšího: vědeckého bádání.

Místo děje bouřících se hrášků se však opět nachází v centru někdejších reálií, spjatých s Mendelovou odbornou prací. V prostorách muzea bylo centrum moravské vědy – Hospodářská společnost. Sem Mendel docházel, pracoval v odborných sekcích, podílel se na organizaci a chodu muzea.

Autoři, již s ohledem na dramaturgii i vlastní naturel, nemohli volit „vážnou" životopisnou, historickou hru. Jak je to se vzpourou hrášků, zatím neprozradili, půjde však o „komedii se zpěvy", „starobrněnskou operetku". Fakta ze života geniálního objevitele (bohatého na štěstí i smůlu) se protnou a promísí s fantazií tvůrců hry, s nabídkou i toho, co se stát třeba mohlo. To dopřeje hlavní postavě setkání s mnoha dalšími osobami, prolnutí s ději, osudy a legendami města.

Tak se Mendel kupříkladu ve Vídni setká s trojicí významných slovenských buditelů, jindy zas jinde s Charlesem Darwinem. (Po úmrtí autora vývoje druhů byl v jeho knihovně, jak známo, nalezen výtisk Mendelovy přednášky. – Nerozřezaný.)

Diváci i sám objevitel zákonů dědičnosti se nakonec jistě dozví, co si o tom všem myslí ten nejpovolanější: starobrněnský hrách.

Postava Mendela v soupisce osob a obsazení přitom chybí. Na jevišti vlastně bude i nebude... Zastoupí ho student historie Janek. Na téma Mendel píše dizertačku a neví si rady. Na Mendlově náměstí se setká s více než sto let již mrtvým impresáriem Antonem Zollnerem. Ředitel někdejšího Theater am Krautmarkt (dnešní Reduta v sousedství Biskupského dvora) mu nabídne jedinečnou výzkumnou možnost: na dvě hodiny se stát samotným J. G. Mendelem. – V divadelním představení. Jak se děj rozvine a jak to dopadne, se dozvíme o premiéře 21. června na Biskupském dvoře v Brně.

Dodejme, že zdejší představení se konají ve spolupráci se společností Snip & Co, jsou součástí „Festivalu Brno – město uprostřed Evropy", kam tradičně náleží i každoroční mezinárodní soutěžní přehlídka ohňostrojů Ignis Brunensis.

A opomenout nelze, že Městské divadlo Brno slaví letos 70. výročí svého působení. Celodenní oslavy, otevřené každému návštěvníkovi, se budou konat 6. června v „open air" divadelní dvorany. Závěrem ve 22.30 na Brněnské přehradě Flash Barrandov SFX odpálí první soutěžní ohňostroj Ignis Brunensis, věnovaný narozeninám oblíbeného divadla.


Jaroslav Štěpaník


Převzato z www.literarninoviny.cz
(Publikováno se svolením vydavatele 12. června 2015)

 

>>zpět
Předpověď počasí
Čtvrtek Pátek Sobota
Oblačno
0°C /-4°C
Polojasno
0°C /-6°C
Polojasno
-3°C /-7°C

REKLAMA
Logo Ministerstvo práce a sociálních věci Logo Život90
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace