REKLAMA

Unikátní Semlerova rezidence v Plzni


Město Plzeň se kromě architektonického skvostu, jímž je Brummelův dům, může pochlubit rovněž třinácti originálními projekty bytů, které navrhl proslulý průkopník moderní architektury Adolf Loos (1870-1933) pro rodiny židovských podnikatelů. Jde tak o největší koncentraci Loosových děl, završujících zároveň jeho činnost v Plzni. Většinu z nich spravuje Západočeská galerie v Plzni, která je renovuje a postupně otevírá veřejnosti. Díky tomu můžeme od 12. listopadu 2015 obdivovat novou kulturní památku, Semlerovu rezidenci v domě č. 110 na Klatovské ulici.

 


Semlerova rodina patřila k vlivným a bohatým plzeňským podnikatelům. Obchodovala zejména s drátěným zbožím, stavebním dřívím a s výrobky z oceli. Například její gramofonové jehly značky Sem byly žádané po celé Evropě. V roce 1932 zakoupil Oskar Semler s manželkou Janou zahradní bytový dům, který se po dvouleté přestavbě proměnil v luxusní byt v duchu moderního architektonického pojetí Adolfa Loose. Rodina ho obývala jenom pět let, neboť po okupaci Československa nacistickým Německem, musela rychle opustit domov, aby unikla holocaustu. Po peripetiích se jim podařilo usadit se v Kanadě a v Austrálii, kde dosud žije poslední ze tří synů Oskara Semlera, William (Will) Semler, který v bytě žil do svých patnácti let a živě si vybavuje, jak si jako děti museli na velký a poměrně strohý prostor zvykat. Díky jeho spolupráci a cenným informacím se podařilo byt věrně zrekonstruovat.

 


Adolfu Loosovi byla Plzeň blízká. Tvořil zde v letech 1907-1910 a 1927-1932, tady poznal svoji třetí ženu, fotografku Claire Beckovou a také spolupracoval s plzeňskou firmou Kapsa-Müller, jednou z nejvýznamnějších stavebních společností v Čechách. Svůj poslední projekt – Semlerovu rezidenci sice sám již nerealizoval, ale pravděpodobně k němu poskytl základní prostorový nárys. Přesto lze toto unikátní dílo považovat za určitý vrchol jeho působení v Plzni. Stavby včetně podrobného plánu a přesných postupů se úspěšně ujal jeho žák a dlouholetý spolupracovník Heinrich Kulka v Loosově duchu a myšlence, že „Dům musí být navrhován zevnitř ven.“

Interiér velkoryse pojatého bytu rodiny Oskara Semlera (vystavěného v letech 1931-1934) představuje v Plni jedinou ukázku Loosova revolučního tzv. Raumplanu, zohledňujícího velikost prostoru členěného tak, aby se přechody z jednotlivých místností plynule a harmonicky prolínaly v odlišných výškových úrovních. Ačkoliv se Adolf Loos dokončení díla nedožil, jsou v něm realizované jeho představy o estetice obytného prostoru, úzce navazující na jeho slavnou Müllerovu vilu v Praze. Moderní zařízení a vybavení promyšlené do nejmenších detailů ladí s Loosem preferovanými odstíny barev zelené a terakotové.  Čisté linie ne náhodou inspirované japonským nadčasovým stylem s minimem dekorace, vynikají vytříbeným smyslem pro kombinaci barevných tónů s použitím nákladných, zdobných materiálů.

 



Rozlehlá plocha domu se člení do pěti výškových úrovní s reprezentačními místnostmi, šestá je vyhrazena soukromým prostorám. Hlavním vchodem míří návštěvník k vestibulu s horním denním osvětlením, odkud je možné odbočit do šatny s přilehlým sociálním zařízením, anebo pokračovat do centrální části rezidence. Tu představuje prostorná hala, přes čtyři metry vysoká, poskytující na šedesáti metrech čtverečních úžasný estetický zážitek. Podlaha je zhotovena z indonéského makassaru, mimořádně tvrdého dřeva s výrazně vzorovaným vláknem, které patří k nejvzácnějším a také nejdražším. Stěny obložené kanadskou břízou dotvářejí barevný soulad s krbem v nazelenalé stěně ze znělce i s kazetovým stropem otevřené knihovny o patro výše v barvách zlaté a červené. Na první pohled zde upoutá rozměrný tibetský obraz Tibeťan – Tsongkhapův život z 18. století. Celý prostor zalévá měkké světlo z rozměrných oken, pod nimiž je – stejně jako v celém domě - původní topení.

Z haly lze přejít do zimní zahrady, navazující na reprezentativní jídelnu, již zmíněnou knihovnu, pokoj pro hosta a dále do kuchyně a jejího zázemí. Schodiště vedle ní se stáčí o patro výš k soukromým pokojům rodiny. Ty z důvodu probíhající rekonstrukce nejsou přístupné.


V domě se upravují i další prostory jednak pro Centrum pro výzkum architektury Plzeňského kraje, jednak pro infocentrum s kavárnou nebo pro expozici o historii domu a Semlerovy rodiny a ukázkovou sbírku architektury. Počítá se s programy pro školy, děti a další zájemce, včetně přednášek a koncertů, uvažuje se i o možnosti pronájmu nadstandardních bytů v horním patře.

 



O prohlídky Semlerovy rezidence s odborným výkladem je mimořádný zájem. Konají se každý čtvrtek a sobotu po předchozím objednání na adrese www.adolfloosplzen.cz, vstupenky lze předem zakoupit také v Turistickém informačním centru na náměstí Republiky.


Díky městu Plzni a Západočeské galerii Plzeň, která vzácné objekty spravuje, se podařilo zachovat a zpřístupnit unikátní architektonické dílo tvořící soubor tzv. Loosových interiérů v Plzni, které bylo za Českou republiku nominováno na zápis na prestižní seznam Evropského dědictví.

Text a foto: Dana Vondrášková (s poděkováním Západočeské galerii v Plzni za možnost fotografovat)
http://semler.cz/

(Publikováno 20. listopadu 2015)

 

>>zpět
Omlouváme se, ale registrace v tuto chvíli není možná, z důvodu řešení Souhlasu o poskytování osobních údajů – registrace bude opět možná od září 2018. Děkujeme za pochopení!
Předpověď počasí
Pondělí Úterý Středa
Zataženo
0°C /-3°C
Oblačno
2°C /-3°C
Oblačno
1°C /-3°C

Portál - kniha Hry a trénink Paměti

Logo Ministerstvo práce a sociálních věci Logo Život90
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace