REKLAMA

CÍSAŘ KAREL IV. 1316–2016. První české-bavorská zemská výstava

 

Národní galerie přináší nový pohled na Karla IV.

 

Karel IV. patří k nejčastěji zobrazovaným středověkým vladařům. Nebyl ale pouze moudrým a zbožným panovníkem či úspěšným sběratelem královských korun. Rád se oblékal podle pařížské módy a holdoval rytířským turnajům. Jeden z nich se mu stal bezmála osudným a navždy poznamenal jeho podobu tak, jak ji známe z řady vyobrazení. První česko-bavorská zemská výstava Císař Karel IV. 1316-2016 ve Valdštejnské jízdárně Národní galerie v Praze proniká pod povrch nejen tradičním „karlovským" tématům, ale věnuje se i těm méně popularizovaným. Na 200 vzácných exponátů představí císařovu osobnost, pohled na něj očima příznivců a odpůrců, umění i židovské pogromy.

 

KLÍČOVÁ UMĚLECKÁ DÍLA VÝSTAVY

 

Koruna římského krále Karla IV.

Koruna římského krále Karla IV., Praha, před rokem 1349, zlacené stříbro, kameje, antické gemy a drahé kameny, Dómské muzeum Cáchy

 

 

Poprvé po 667 letech se do Prahy vrací koruna z katedrálního pokladu v Cáchách, kterou byl Karel IV. roku 1349 korunován římským králem. Královská koruna byla panovníkovi vyrobena na míru, o čemž svědčí neobvyklý obvod koruny (66 cm), který odpovídá antropologickým průzkumům Karlových ostatků. Indicií svědčící o vzniku koruny v pražských zlatnických dílnách je technologické zlatnické zpracování, zvláště způsob kalichovitého osazení drahých kamenů a gem, které jsou uchyceny pevnými drápky (krapnami). Užití antických gem a kamejí poukazuje na vladařskou tradici antického Říma, zosobněnou Juliem Caesarem, a na prvního římského císaře Augusta, k nimž se Karel Veliký, stejně jako jeho nástupci na trůně zaalpské Svaté říše římské, programově hlásili. Karel IV. gemy a kameje antického původu shromažďoval jako symbol prvních císařů a symbol státnické moci. Jednu z kamejí dal Karel osadit i do svorníku v kapli sv. Kateřiny na Karlštejně.

 

Proč musel Karel IV. přivézt korunu do Cách z Prahy?

Tradičně byli králové Svaté říše římské korunováni korunou Oty I. Velikého, prvního krále Svaté říše římské, z 10. století. V polovině 14. století byla politická situace složitá. Karel IV. byl zvolen římským protikrálem navzdory Ludvíku Bavorskému už v roce 1346 v Rhens. Korunovace tehdy ale neproběhla podle tradice v Cáchách, protože Karel nebyl do města loajálního Ludvíku Bavorovi vpuštěn. Byl tedy korunován v Bonnu. Roku 1347 byl Karel v Praze svatováclavskou korunou korunován desátým českým králem. Do Cách vstoupil až dva roky po náhlé Ludvíkově smrti - v roce 1349 - a teprve tehdy byl legitimně korunován králem Svaté říše římské. Starobylá koruna byla ovšem stále v držení Wittelsbachů, proto se Karel IV. vybavil korunou již v Praze a do Cách si ji přivezl.

 

Po korunovaci Karel IV. korunu věnoval do chrámového pokladu v Cáchách uchovávajícího nejvzácnější relikvii - temenní část lebky Karla Velikého. Pro ni nechal v některé z cášských zlatnických dílen panovník zhotovit relikviářovou bustu Karla Velikého, které pak věnoval byzantskou mariánskou ikonu ze steatitu, považovanou za autentický portrét Bohorodičky vytvořený rukou sv. Lukáše, jež je na výstavě také k vidění. Bustě pak daroval i královskou korunu.

 

Fragmenty náhrobku královny Markéty Brabantské

 

Fragmenty náhrobku královny Markéty Brabantské, Giovanni Pisano, 1313-1314, carrarský mramor, fragmenty polychromie, Janov, Galleria Nazionale di Palazzo Spinola

Náhrobek královny Markéty Brabantské zobrazuje vyzdvižení její duše na nebesa. Dva andělé pomáhají duši královny Markéty vystoupat do nebeské sféry. Duše je znázorněna v tělesné podobě a na hrudi má překříženou štolu, znak svatosti. Hlava otočená ke straně s lehce otevřenými rty hledí k nebeskému Jeruzalému. Vynesení duše zemřelého člověka anděly do nebes k věčné spáse bezprostředně po smrti bylo podle středověké eschatologie vyhrazeno pouze zesnulým, kteří vedli obzvlášť zbožný život téměř na prahu svatosti.

V prosinci roku 1311 zemřela Markéta, manželka Jindřicha VII., v Janově na morovou nákazu. Byla pohřbena v minoritském kostele San Francesco di Castelletto. Již několik týdnů po pohřbu došlo u jejího hrobu k zázračnému uzdravení. Janovský arcibiskup dal sebrat záznamy o tomto a dalších zázracích, aby připravil královnino blahořečení. Při jednom ze svých pobytů v Pise pověřil císař Jindřich VII. již tehdy slavného sochaře Giovanniho Pisana úkolem uctít jeho zemřelou choť výpravným náhrobkem, z nějž se dochovaly pouze fragmenty.


Antependium s Korunováním Panny Marie z mariánského kostela v Pirně

 

Antependium s Korunováním Panny Marie z mariánského kostela v Pirně, Praha, před rokem 1350, len, výšivka, Kunstgewerbemuseum

Precizně provedená výšivka vznikla v Praze v jedné z hlavních vyšívačských dílen s těsnými vazbami na královský dvůr. Antependium je tkanina pokrývající přední stranu oltářní menzy. Exemplář z Pirny, který v letech 1294 až 1405 patřil české koruně, představuje výjimečně kvalitní doklad luxusního vyšívačského řemesla. Kompozice antependia vyniká jemným odstíněním barev, plasticitu obrazu dodává střídání směru kladení hedvábných nití.

Ústřední výjev Korunování Panny Marie po stranách obklopují figury světců stojících v architektonických nikách včetně českých zemských patronů: sv. Václava, Vojtěcha, Prokopa a Víta. Kresebná předloha je inspirována pražským dvorským malířstvím, před polovinou 14. století reprezentovaným především dílnou Mistra vyšebrodského oltáře.

 

Architektonická kresba jižní věže katedrály sv. Víta

Architektonická kresba jižní věže katedrály sv. Víta, Petr Parléř, kolem roku 1365, pergamen, černá tuš, Vídeň, Akademie der Bildenden Künste, Kupferstichkabinett

 

Kresba představuje návrh Petra Parléře na výstavbu přízemí velké věže, která z boku chrání jižní průčelí pražské svatovítské katedrály. Petr Parléř zde zamýšlel jako dominantní prvek velké okno zaujímající celou plochu stěny mezi opěrnými pilíři a zasazené v obloukovém výklenku. V návrhu vyniká množství kružbových vzorů, které se skládají ze stále nových a nových variant otevřených listů a plaménků a podtrhují tak originalitu i bohatství elegantního dekoru. Petr Parléř se u návrhu inspiroval formami pocházejícími nejen ze Švábského Gmündu, ale i z Kostnice. Naopak pražské okno se zase opakuje na jiných místech, např. v Norimberku, Řezně či Bernu.

 

Modlitební kniha Bony Lucemburské

Modlitební kniha Bony Lucemburské, Jean Le Noir, před rokem 1349, pergamen, tempera, inkoust, zlacení a stříbření, The Metropolitan Museum of Art

 

 

Latinský žaltář drobného formátu byl určen pro sestru Karla IV., Jitku (Bonu) Lucemburskou. Ta se roku 1332 provdala za normanského vévodu a pozdějšího francouzského krále Jana Dobrého. Žaltář, neboli kniha žalmů, pokračuje v tradici drahocenných rukopisů vysoké intelektuální úrovně, financovaných ženskými členkami francouzské královské rodiny.

Úvodní část rukopisu tvoří dvanáct dvojstran s vyobrazením kalendářních měsíců. Mezi nejvýznamnější miniatury patří ilustrace k žalmu 52 Dixit incipiens, na níž vidíme pijícího blázna, jehož druhá postava bije prutem. Semitské rysy bitého muže znázorňujícího pohana, o kterém se v žalmu zpívá, jsou v této souvislosti spojovány s protižidovským pogromem po vypuknutí moru roku 1348. Tvrzení, že Židé otrávili studny, šířil mimo jiné básník Guillaume de Machaut, který byl v té době v Jitčiných službách.

Miniatury v žaltáři jsou připisovány dílně Jeana Le Noira, který ve své tvorbě navazuje na odkaz významného malíře Jeana Pucella, jehož tvorba ovlivnila na dlouhá desetiletí knižní malbu na pařížském královském dvoře.

 

Waldstromerovo okno z kostela sv. Marty v Norimberku

Waldstromerovo okno z kostela sv. Marty v Norimberku, Norimberk, návrh Sebald Weinschröter, kolem 1370, malba na skle, švarclot, 18 vitráží, Evangelish-reformierte Kirchengemeinde St. Martha Nürnberg, foto Corpus Vitrearum

 

Kostel sv. Marty byl založen spolu se špitálem v roce 1365 Konrádem Waldstromerem, správcem lesů Karla IV. v Norimberku. Okno v ose chóru kostela, nejvýznamnějším místě, bylo vyhrazeno reprezentaci Waldstromerovy rodiny. Komplexní teologický program okna je tvořen soustavou vyobrazení akcentující eucharistii, boží tělo. Centrální výjev se sv. Trojicí v horním pásu následují výjevy ze Starého zákona, jež odkazují na Kristovu smrt a její eucharistický výklad. Spodní pás okna je vyhrazen erbům zakladatelů - Konrádu Waldstromerovi a jeho manželce Agnes z rodiny Pfinzingů. Sklomalby byly vytvořeny podle návrhů dvorního norimberského malíře Sebalda Weinschrötera, jak dokládá jejich přímé srovnání s nástěnnými malbami v kapli sv. Mořice v kostele sv. Sebalda v Norimberku nebo s baldachýnovým retáblem z klášterního kostela klarisek tamtéž.

 

Rukavice Karla IV.

Rukavice Karla IV., Praha, kolem poloviny 14. století, rukavice pro pravou ruku, rukavičkářská useň - kozina a skopovice, lněné nitě, stočené do zákrutu, Neustadt an der Waldnaab, Stadtmuseum

 

 

Dne 1. srpna 1354 Karel IV. propůjčil městu Neustadt an der Waldnaab v Horní Falci právo těžit na deseti honech dřevo v císařských lesích patřících hradům Floß a Parkstein. Současně městu potvrdil rozličná práva a svobody, což kromě listiny stvrdil i symbolickým přenecháním své pravé rukavice na důkaz platnosti právního aktu. Následně v roce 1358, tedy již jako císař, městské radě povolil rozšíření města o novou čtvrť zv. Freiung, jejíž obyvatele osvobodil na dvanáct let od daní.

 

 

DOPROVODNÝ PROGRAM

komentované prohlídky

Večerní komentované prohlídky s autorem výstavy Jiřím Fajtem po zavírací době

Vždy od 19.00

Květen: středa 18.5., úterý 24.5., pondělí 30.5.
Červen: pátek 1.6., středa 15.6., pátek 17.6., sobota 18.6., úterý 21.6., středa 29.6.
Červenec: pondělí 18.7., středa 20.7., pátek 22.7., sobota 23.7., neděle 24.7., středa 27.7.
Srpen: pondělí 1.8. , středa 3.8., pátek 5.8., neděle 7.8., středa 24.8., čtvrtek 25.8., pátek 26.8., pondělí 29.8., středa 31.8.
Září: pondělí 5.9., středa 7.9., pondělí 12.9., středa 21.9., sobota 24.9.

Cena: 380/250 Kč (zahrnuje vstupné i odborný výklad)
Doba trvání: cca 150 min / rezervace nutná / změna vyhrazena

Komentované prohlídky Heleny Dáňové, kurátorky výstavy

Vždy ve čtvrtek od 16.00
Termíny: 19.5., 14.7., 15.9.                          
Cena: 300 Kč/200 Kč (zahrnuje vstupné i odborný výklad)
Doba trvání: cca 120 min / bez rezervace

Nedělní komentované prohlídky

Vždy od 16.00
Termíny: 19. 6., 26. 6., 4. 9., 11. 9., 18.9., 25.9.                    
Cena: 300 Kč/200 Kč (zahrnuje vstupné i odborný výklad)
Doba trvání: cca 90 min. / bez rezervace

Čtvrteční komentované prohlídky

Vždy od 16.00
Termíny: 2.6., 30.6., 1.9.,  8.9., 22.9.                                   
Cena: 300/200 Kč (zahrnuje vstupné i odborný výklad)
Doba trvání: cca 90 min / bez rezervace

Cizojazyčné komentované prohlídky

V anglickém jazyce: 1.6. od 16.00, 31.8. od 17.00
V německém jazyce:  15.6. od 16.00, 7.9. od 17.00
Ve francouzském jazyce: 22.6. od 16.00, 14.9. od 17.00
Cena: 380/300 Kč (zahrnuje vstupné i odborný výklad)
Doba trvání: cca 90 min /bez rezervace

 

Komentované prohlídky na objednávku

Objednejte si komentované prohlídky výstavy v českém, anglickém, německém a francouzském jazyce.

Cena za výklad v češtině: 1 400 Kč (skupina do 15 osob) nebo 1 800 Kč (skupina 16-28 osob) + vstupné 140 (osoba) / 90 min

Cena za výklad v angličtině/němčině/francouzštině: 2 400 Kč (skupina do 15 osob) nebo 2 800 Kč (skupina 16-28 osob) + vstupné 140 (osoba) / 90 min

Informace a rezervace na: www.K700.eu, ak.educ@ngprague.cz, tel.: 221 879 216, 217, 225, rezervace min. 10 dnů předem

 

ZÁJEZD ZA UMĚNÍM

17. - 19. 11. 2016
„Německem ve stopách Jiřího Fajta a jeho knihy Norimberk za císaře Karla IV., umění na Karlově Zlaté cestě, norimberská repríza pražské výstavy Císař Karel IV."

Vydáme se po stopách knihy Jiřího Fajta Nürnberg unter Karl IV., kterou v červnu vydává prestižní německé nakladatelství Deutscher Kunstverlag a kterou během cesty pokřtíme. Podíváme se na významná umělecká a architektonická díla na slavné Zlaté cestě čili Via Carolina, obchodní trase, která spojovala za Karla IV. Norimberk s Prahou, a současně se budeme věnovat inspirujícímu vlivu české gotiky a umění Petra Parléře v dnešním Bavorsku. Průvodcem bude historik umění a umělecký kritik PhDr. Peter Kováč, odborník na umění středověku a renesance.

Vícedenní zájezd autobusem, ve spolupráci s agenturou ARS AURO PRIOR - Klubem přátel Stavitelů katedrál a CK SLAN Tour. Více na: http://www.stavitele-katedral.cz/zajezdy-za-umenim/. Informace a rezervace: www.slantour.cz, info@slantour.cz, tel: 312 520 084, 604 255 018.

 

Zdroj: NG, foto NG

(Publikováno 3. května 2016)

>>zpět
Omlouváme se, ale registrace v tuto chvíli není možná, z důvodu řešení Souhlasu o poskytování osobních údajů – registrace bude opět možná od září 2018. Děkujeme za pochopení!
Předpověď počasí
Úterý Středa Čtvrtek
Polojasno
29°C /16°C
Polojasno
30°C /17°C
Polojasno
31°C /17°C

REKLAMA
Portál - kniha Hry a trénink Paměti

Logo Ministerstvo práce a sociálních věci Logo Život90
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace