REKLAMA

"Perník je moje láska," říká nositelka titulu Mistr tradiční lidové výroby, Dagmar Čechová


Kraj uděluje od roku 2012 titul Mistr tradiční lidové výroby. Je určen lidem, kteří ovládají dovednosti tradiční rukodělné výroby a předávají své znalosti příštím generacím. V roce 2013 získala tento prestižní titul Dagmar Čechová z Veselí nad Moravou za tradiční výrobu perníku. Ocenění převzala na Svátku řemesel v Kunštátu.

 

 

 


Cesta perníku staletími

Pečení perníků má dlouhou historii. Podle archeologických nálezů si na nich pochutnávali staří Egypťané, Řekové i Římani. První písemná zmínka o výrobě perníku ve střední Evropě, konkrétně v Německu a Polsku, pochází ze 13. a 14. století. Do našich zemí se výroba perníků dostala z Německa, především z města Norimberk. První písemná zmínka o perníku u nás pochází z Turnova a je datována rokem 1335. Perník prodávali tehdy „caletníci“ na jarmarku. Na Moravě najdeme v písemnostech první zmínku o perníkářích v roce 1343, v Praze se v roce 1348 mluví o sdružení výrobců perníku a na Starém Městě je podle nich pojmenovaná jedna z ulic – Caletná, nynější Celetná. Perníkářství se soustředilo především do měst a městysů. Pernikářů nebylo mnoho a sdružovali se do cechů – nejprve spolu s pekaři, později šlo o samostatný cech. Moravští perníkáři měli zprvu hlavní cech ve Vídni, od roku 1681 vznikl zemský cech perníkářů v Brně. Na Moravě bylo v tomto období v provozu 64 dílem a tehdy největší města – Brno, Olomouc a Znojmo, měla po čtyřech perníkářích. V 50. letech 18. století vznikl samostatný cech perníkářů také v Olomouci.

Perník se těšil velké oblibě

Základními surovinami pro výrobu perníku jsou med, mouka a koření – anýz, badyám, fenykl, hřebíček, koriandr, muškátový květ, nové koření, skořice a zázvor, z domácích pak květy černého bezu, mateřídouška, majoránka atd. Dříve se do těsta přidával také pepř, který dal zřejmě perníku název. Protože v dřívějších dobách bylo koření drahé, byl zprvu perník určen jen pro úzký okruh konzumentů. A této klientele odpovídalo i jeho ztvárnění – šlo o šlechtice na koni, kavalíry, dámy v dobovém oblečení nebo galantní a lovecké výjevy. V průběhu 18. a 19. století si perník získal oblibu mezi širokými vrstvami obyvatel a náměty se přizpůsobily lidovému vkusu – jednalo se o výjevy z běžného života např. o husary na koni, postavy v krojích, šašky, srdce, čerty, koně, náboženské motivy. Perník sloužil i jako hračka pro děti – pro chlapce byly určeni koníci, psi, pistole, šavle atd., pro děvčátka kolébky, miminka, selky, vozíčky, pantoflíčky. Perník býval tvarován do podoby písmen a sloužil k učení abecedy u dětí.

Zhotovení formy není lehké

Původně byly formy na perník z pálené hlíny – tuto skutečnost dokládají archeologické nálezy v Itálii. V 16. století je nahradily formy dřevěné, které byly od následujícího století bohatě vyřezávané. Nejvíce řezbovaných kadlubových forem se zachovalo z let 1734 – 1850. Zpočátku bylo k jejich výrobě používáno dřevo hrušky, později šlo o dřevo švestky, třešně, lípy nebo buku. Formy zprvu vyřezávali sami perníkáři, později je nahradili specializovaní řezbáři, kteří také vytvářeli potiskovací formy, formy na votivní vosky, dřevořezy nebo dřevoryty.

Kouzlo tradiční rukodělné výroby

Dagmar Čechová pracovala na Vysoké škole veterinární v Brně v oblasti biochemického výzkumu. „Do Brna jsem přesídlila z rodného kraje v blízkosti Bílých Karpat. Je to kraj podobný Vysočině, jen s tím rozdílem, že lidé jsou veselejší a radostnější. Ve volném čase, a zejména po odchodu do důchodu a přestěhování do Veselí nad Moravou, se věnuji různým rukodělným činnostem – paličkování, tkaní, ale zejména vizovickému pečivu a tradičnímu perníku. Zprvu jsem vyráběla perníky zdobené bílou polevou, pak mne však okouzlily tradiční medové perníky z forem“ vypráví D. Čechová.

Perníky nejen k dekoraci

„Většinou jsou perníky vtlačované do forem používány k dekoraci, moje perníky se dají také jíst a to díky mému receptu na perníkové těsto. Díky velké podpoře mého manžela, který choval na Vysočině včely, jsem nemusela medem šetřit a právě tato surovina je základem dobrého perníku. Zpracovávané těsto musí mít správnou konzistenci, nesmí být ani řídké ani tuhé. Pak se těsto uloží na 6 – 12 měsíců do chladničky. Po této době je těsto tvrdé a pro zvláčnění se musí přidat čerstvý med. Rozválené těsto se vtlačuje do dřevěných forem, které jsou vysypány hrachovou moukou. Po vyklopení perníku z formy na plech se nechá několik hodin schnout. Přes noc se perníky pečou v elektrické troubě a další den se pak zvýší teplota v troubě a asi šestkrát se v intervalu 30 minut perníky potírají karamelem. Časový odstup mezi jednotlivým potíráním je nutný k tomu, aby se dobře zachoval dekor perníku. Poté mají perníky tu správnou medovou barvu a jsou hotové. Svůj recept na perník a celý pracovní postup jsem předala své vnučce, která se již pokusila o jeho pečení,“ říká D. Čechová.

Se starými perníkářskými formami se můžeme setkat v řadě našich muzeí

D. Čechová se s nimi seznámila při výstavách v muzeích. Před rokem 1990 se daly koupit v Krásné jizbě, ale jejich cena byla vysoká. Proto se rozhodla, že si formy bude sama vyřezávat. Protože však je jejich výroba velice časově náročná a také namáhavá, časem od této činnosti odstoupila a začala si hotové formy kupovat. Nyní jich má před sedmdesát a jsou na nich různé náměty – srdíčka, miminka, zvířátka, (např. koníci), různé postavy (např. čerti, husaři).

Vyznání

„Lidová tvorba byla, a stále je, mým velkým koníčkem. Ze získaného ocenění mám velkou radost, ale musím říct, že když jsem začínala, tak jsem vše dělala nezištně pro radost dětí, mou a také všech ostatních, kteří mi fandili. Bez jejich pomoci bych možná přešlapovala na místě ještě dnes,“ dodává nositelka ocenění.

Eva Veselá



Převzato z www.mistnikultura.cz
(Publikováno ses volením vydavatele 1. června 2015)

>>zpět
Omlouváme se, ale registrace v tuto chvíli není možná, z důvodu řešení Souhlasu o poskytování osobních údajů – registrace bude opět možná od září 2018. Děkujeme za pochopení!
Předpověď počasí
Čtvrtek Pátek Sobota
Občasné bouřky
29°C /16°C
Dešťové přeháňky
17°C /10°C
Dešťové přeháňky
17°C /9°C

REKLAMA
Portál - kniha Hry a trénink Paměti

Logo Ministerstvo práce a sociálních věci Logo Život90
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace