REKLAMA

Ohrožený druh?

 

 

 

Světlé vlasy byly vzhledem ke své výjimečnosti i v minulosti vždy v oblibě. Zlaté vlasy byly výsadou řeckých bohů, kteří se jimi odlišovali od prostých smrtelníků. Přirozené blondýnky a blondýni jsou dnes zastoupeni ve světové populaci pouhými dvěma procenty a podle všeho se brzy dostanou na seznam ohrožených druhů. S častější migrací obyvatel se bude jejich podíl postupně snižovat, neboť dominantní jsou genetické vlohy pro tmavovlasost.

 

 

Zřejmě nejslavnější blondýnou byla Marilyn Monroe.

 

Světlovlasí a modroocí lidé se mezi námi objevili v historicky nedávné době. Dědičné dispozice ke světlému zbarvení pleti a vlasů se totiž mohly prosadit až po odchodu člověka z horkého afrického kontinentu do chladné Evropy.

 

Tmavý pigment eumelanin chrání tělo před UV paprsky. Genetická mutace může jeho tvorbu výrazně omezit.

 

Lidé s modrýma očima můžete nejčastěji potkat ve Skandinávii a v Pobaltí. Proč právě tady a co vlastně způsobuje modré zbarvení duhovky? Na tyto otázky se pokusil odpovědět dánský profesor genetiky Hans Eiberg. Provedl výzkum u osmi set modrookých osob ze Skandinávie, Turecka, Indie a Jordánska. U všech zjistil typickou genetickou mutaci, která potlačuje činnost genu zodpovědného za tvorbu hnědého barviva eumelaninu. Nižší obsah hnědého barviva způsobuje, že oko získává modrý odstín.

 

Podle profesora Eiberga k této změně došlo před 6000 až 10 000 lety, tedy těsně po ukončení poslední doby ledové. Současně se prokázalo, že šlo o jednorázovou mutaci a že tedy všichni dnešní lidé s modrýma očima, což je asi desetina světové populace, zdědili modré oči po jediném předkovi.

 

Barva vlasů

U světlé barvy vlasů je situace komplikovanější než u modrých očí. Gen MC1R, který ovlivňuje narezlou barvu vlasů, mutoval během vývoje člověka několikrát a varianty, které ovlivňují dnešní populace, sahají zřejmě do doby před čtyřiceti až dvaceti tisíci lety. Lipský biolog Michael Hofreiter prokázal, že rusovlasí jedinci žili i mezi neandertálci. Zkratka MC1R označuje receptor pro melanokortin-1, molekulu, která na povrchu kožních pigmentových buněk a ve vlasových cibulkách řídí produkci tmavého pigmentu eumelaninu. Při poškození příslušného genu se receptory MC1R vytvářejí jen omezeně nebo vůbec ne a důsledkem je absence eumelaninu v kůži a vlasech. Pokud má příslušný jedinec dostatek druhého z obou pigmentů, feomelaninu, prosadí se u něj rusovlasost. Pokud chybí oba pigmenty, je výsledkem světlá pleť a blond vlasy.

 

Lidé s ryšavými vlasy mají často problémy při opalování.

 

Vědci zatím objevili sedmdesát různých variant příslušného genu. Pět z nich přivodí natolik závažné změny, že zcela zablokují funkci receptoru MC1R. Pokud takovou dispozici zdědí dítě po jednom z rodičů, potom se pravděpodobnost, že bude rusovlasé, značně zvyšuje. Předání vlohy od obou rodičů prakticky zaručuje, že dítě bude mít stejně zrzavé vlasy jako oni. Nedostatek tmavého pigmentu má za následek i mnohonásobné riziko rakoviny kůže, neboť eumelanin dokáže s velmi vysokou schopností eliminovat škodlivý vliv UV záření. Přeměňuje totiž až 99,9 % dopadajících UV paprsků na neškodné teplo.

 

 

Pigmentace

Když naši předkové opustili před 70 000 až 45 000 lety Afriku a vydali se na cestu do Eurasie a Austrálie, byli s největší pravděpodobností tmavoocí, tmavovlasí a měli tmavou pleť. U afrických populací lidského druhu Homo sapiens docházelo i dříve k mutacím genu MC1R. Dlouhodobě se však udržely pouze takové, které umožňovaly tvorbu eumelaninu a zhnědnutí pokožky. Lidé s nedostatkem pigmentu a se světlou pletí mají ve sluneční výhni mnohem nižší šanci na přežití.

 

 

V Evropě, a především v její severní části, byla situace jiná. Proto tu je dnes nejvyšší koncentrace defektních receptorů MC1 a nejvíce zrzavých a světlovlasých osob. Nejvyšší podíl rusovlasých lidí najdeme ve Skotsku (13 procent) a v Irsku (10 procent).

 

Zatímco světlé zbarvení pleti je v Africe životu nebezpečné, může být v oblastech s nízkým slunečním svitem naopak prospěšné. Lidské tělo potřebuje určité množství slunečního záření, aby se v něm mohl tvořit potřebný vitamin D3. Jeho nedostatek zvyšuje riziko rachitidy, vývojové poruchy kostí a svalů. S tímto problémem se potýkají například tmaví přistěhovalci do Velké Británie, kteří sem přišli z jiných oblastí Britského společenství. Na rozdíl od nich stačí lidem se světlou pletí k vytvoření dostatečného množství vitaminu D3 pouhá hodina na matném zimním slunci.

 

Blondýnky a pravěcí lovci

Kanadský antropolog Peter Frost vystoupil v roce 2006 s teorií, podle níž k rozšíření blondýnek přispěl drsný život pravěkých lovců na sklonku doby ledové. Frost vychází z předpokladu, že v tehdejší společnosti bylo méně mužů než žen, neboť nebezpečný lov velkých zvířat přinášel mnoho smrtelných zranění. V konkurenci si pak muži vybírali ženy s neobvyklejším vzhledem, tedy blondýnky. Asi se těžko podaří prokázat, zda v době ledové byly blondýnky skutečně atraktivnější než ostatní ženy. Faktem zůstává, že Frostovy názory získaly ohlas především v laických kruzích, zatímco akademická obec se k nim staví více než rezervovaně.

 

Zajímavým a dosud neobjasněným jevem, který potvrdily i některé pokusy se zvířaty, je snížená citlivost rusovlasých jedinců na bolestivé podněty. Toto zjištění nabízí k úvaze další možný scénář šíření genů světlovlasosti. Objektem zvýšeného zájmu ženských protějšků se mohli v pravěku stát lovci - blondýni, kteří statečněji odolávali utrpení a lépe snášeli zranění.

 

Preference světlovlásek

Partnerské preference pravěkých předků dnes již těžko vystopujeme. Jisté je, že světlé vlasy byly vzhledem ke své výjimečnosti i v minulosti vždy v oblibě. Jak už bylo řečeno, zlaté vlasy byly výsadou řeckých bohů a římské krásky si pro zvýšení přitažlivosti záměrně odbarvovaly vlasy nebo nosily paruky z vlasů svých plavovlasých germánských otrokyň.

 

Oblibu blondýn ukazuje i výběr modelů v módních časopisech. Počet vyobrazených blondýnek v amerických časopisech výrazně přesahuje jejich podíl v celkové populaci. Projevilo se to například při výběru modelek pro časopis Playboy. Rovněž v názvech filmů se mnohem častěji objevuje slovo blond než jiné barevné odstíny.

 

K zesvětlení vlasů se v minulosti používaly nejčastěji alkalické roztoky s vápnem a sodou, což příliš neprospívalo vlasům ani pokožce. Moderní odbarvovací metodu na bázi peroxidu vodíku představil v roce 1867 Francouz E. H. Thiellay na světové výstavě v Paříži. V současnosti existuje celá řada zesvětlovacích přípravků. O jejich oblibě svědčí fakt, že se jich prodá pětkrát víc než všech ostatních prostředků na barvení vlasů.

 

Co vlastně přitahuje muže k světlovlasým ženám? Ženy se světlou pletí a zářivými vlasy v slámové, medové nebo platinové barvě vyvolávají představu křehkosti, poddajnosti a něžnosti. Je prokázáno, že světlá barva vlasů zdůrazňuje sexuální přitažlivost jejich nositelek. Světlé barvy jsou navíc symboly dětské nevinnosti a podporují mladistvý vzhled. Na oblibě naivních, nepřístupně chladných nebo naopak vyzývavých blondýnek nic nezměnilo ani množství anekdot, které o nich kolují ve všech zemích světa.

 

 

Brigitte Bardotová

 

 

Existuje mnoho žen, které si vlasy záměrně barví na blond. Jejich počet kolísá v závislosti na právě panující módě a zdá se, že v blízké budoucnosti se nebude příliš měnit. Zato přirozené blondýnky a přirození blondýni jsou zastoupeni ve světové populaci pouhými dvěma procenty. S častější migrací obyvatel se bude jejich podíl postupně snižovat, neboť dominantní jsou genetické vlohy pro tmavovlasost. Stačí tedy, aby tmavé vlasy měl jeden z rodičů, a společné dítě bude s největší pravděpodobností rovněž tmavovlasé.

 

Ve vzdálené budoucnosti by mohli všichni lidé vypadat jako tento muž z havajských ostrovů: tmavé oči, černé vlasy a snědá pleť.

 

 

Nebezpečí, že by blondýnky úplně vymizely, není zatím příliš reálné. Mutace příslušného genu se bude zřejmě objevovat i v budoucnu a postará se i o to, aby si blondýnky a blondýni své místo mezi námi udrželi. I když budou stále vzácným až ohroženým druhem.  (ak)

 

 

(Publikováno se svolením vydavatele 16. července 2009)

 

 

Převzato z časopisu 100+1.

>>zpět
Omlouváme se, ale registrace v tuto chvíli není možná, z důvodu řešení Souhlasu o poskytování osobních údajů – registrace bude opět možná od září 2018. Děkujeme za pochopení!
Předpověď počasí
Úterý Středa Čtvrtek
Polojasno
27°C /15°C
Polojasno
28°C /16°C
Polojasno
31°C /17°C

Portál - kniha Hry a trénink Paměti

Logo Ministerstvo práce a sociálních věci Logo Život90
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace