REKLAMA

Biokomunikace: Co by nám řekla zvířata?

 

Každý podvečer se na shromaždiště slétají stovky krkavců či havranů. Hlučně diskutují, vyprávějí, co za den prožili – a hlavně, zda objevili zdroje potravy. To není pohádka, ale důkaz biokomunikace – dorozumívání mezi zvířaty.Jak potvrzují nejnovější výzkumy, mnohý druh komunikuje i s jinými živočichy, dokonce se snaží „popovídat“ si s lidmi. Nemusí jít ani o Lišku Bystroušku, kocoura Mikeše, koně prince Bajaji, mluvící mravence, mušky či hady vědoucí o živé vodě…

 

Biokomunikace zajišťuje život V nepohádkovém životě pro většinu živočichů je biokomunikace – především s jedinci svého druhu – životně důležitá. Nejen při společné ochraně před možnými predátory, ale i při hledání potravy, lákání sexuálního partnera a následné výchově mláďat. Při biokomunikaci rozeznávají odborníci signály dvojí druhu. Digitální jsou jednoduché a zcela jednoznačné – například mláďata žebrají o potravu. Mnohem proměnlivější a tvárnější jsou signály analogní (graduální) –slouží k jakési „konverzaci.“ Každý zvířecí druh má specifické komunikační prostředky. Někdy jim však rozumějí i jiná zvířata.

 

Připomeňme výstražné vrčení psa, když se domnívá, že ho slepice či jiné zvíře chce připravit o jeho potravu. Možný postižený těmto signálům rozumí – včetně člověka, na kterého štěká a vrčí cizí pes. Některé signály tedy vnímá více živočišných druhů najednou. Typické je výstražné volání sojky. Její hlasité varování o přítomnosti lidí v lese registrují i mnohá zvířata a okamžitě na něj reagují. Žak byl učenlivý žák. Také to je důkazem, že nejužívanější je tzv. transportní kanál komunikace. Proč? Při přenosu zvuku většinou nebrání menší překážky, nedostatek světla, hustá vegetace (i prales, džungle), většinou ani povětrnostní podmínky. (Výjimkou je např. silná bouře či hurikán.)

 

 

Výborně se dá určit směr, odkud k příjemci zvukový projev přichází; odborníci specifikují i jeho obsah. Při zvukovém kontaktu jsou přebornicemi velryby, jejichž zvuky letí oceánem stovky kilometrů. Přenos zvuku až na dvoukilometrovou vzdálenost však ovládají i drobní obyvatelé přírody – mj. rosničky či cikády. Zvířata domestikovaná nebo ochočená jako je pes, kočka, kůň či papoušek, stejně jako velmi inteligentní jiná zvířata (např. slon, opice či delfín) perfektně pochopí smysl některých vět či slov, bez ohledu na to, jakým tónem je pronášíme.

 

Pokud jde o „smysl řeči“, asi nejlépe se to daří učenlivým papouškům. Rekordmankou se stala americká psycholožka Irene Pepperbergová s papouškem šedým neboli žakem (Psittacus erithacus) z Gabunu. Ten se naučil vědomě používat jednoduchá slova, aby si vyloudil třeba zátku jako hračku. Podle velikosti, tvaru a barvy se naučil pojmenovávat asi 300 předmětů!

 

 

Opice se velice osvědčily Francouzský filozof a matematik René Descartes (1596 – 1650) tvrdil, že schopnost užívat jazyk je základním testem pro zjišťování, zda je u živočicha přítomna inteligence. Tím pádem šmahem vyloučil všechny živočichy mimo člověka. Dogma, že jazyk není u jiných živých tvorů možný, narušili v 70. letech 20 . století psychologové Beatrix a Allen Gardnerovi. Pokoušeli se naučit lidské řeči šimpanze, což jsou tichá zvířata...

 

Už před nimi se jiní badatelé snažili opice učit podobnými metodami jako si osvojují řeč děti – pomocí každodenního působení. Výsledek neoslnil - šimpanzi ovládli pouhá čtyři slova. Gardnerovi upozornili, že takové neúspěchy souvisejí s tím, že experimentátoři chtěli, aby šimpanzi mluvili lidským hlasem. To však není možné, protože většina primátů neovládá jazyk, rty, měkké patro a hlasivky, jako mají lidé. Proto se nezabývali zvukovou stránkou mluvy, ale šimpanze učili americkou znakovou řeč ASL – (American Sign Language), kterou užívají neslyšící lidé. Využívají se pohyby a symboly tvořené rukama. Mladá šimpanzice Washoe ovládla dokonale na 150 znaků. Tvořila jednoduché věty, ve kterých užívala i gramatiku. Spojovala nové myšlenky, takže nešlo jen o primitivismus. Šimpanzi zvládli jazyk na úrovni tříletého dítěte!

 

Nových objevů se můžeme brzy dočkat zejména díky specializovanému Institutu šimpanzí a lidské komunikace, která působí na Centrální washingtonské univerzitě. Etologie je pestrobarevná nauka Podobné úkoly s počítáním a poznáváním předmětů jako reakce na povely lidského hlasu (nejen v cirkusu či delfináriu) s přehledem řeší delfíni, lachtani, opice, prasata a mnozí další živočichové.

 

Např. ptáček z druhu ořešáků si pamatuje několik tisíc míst, na která si uložil potravu. Pokud jde o ptáky, vedle pěveckých velmistrů (mj. slavík) poletují i druhy (třeba holub), kterým pro život stačí pár základních „výrazů.“.Těmi žádají o potravu, informují o poloze, jindy hlásí poplach, strach či bolest. Hlasové projevy označované za opravdový zpěv ovládají jen pěvci. Ani ti nezpívají jen tak pro radost. Samičky dost dbají na to, aby sameček, se kterým zplodí potomky, hezky a vytrvale pěl. Je to záruka, že jde o zdravého jedince. Většina ptáků se musí zpěvu naučit, i když schopnost zpívat mají již vrozenou. Učitelem bývá sameček, samička většinou nezpívává. Pokud opuštěné mládě vychovává jiný ptačí druh, zpívá jako jeho pěstouni.

 

Ptáci spolu komunikují všude – i za letu. Kohout výrazným voláním svolává slípky , když najde potravu. Ornitologové zjistili, že tak často činí zrovna ve chvíli, kdy má chuť nejen na jídlo, ale i na páření. Už není tajemstvím, že „mluví“ i různé druhy „němých“ mořských i říčních ryb. Jejich účelovým (běžným lidským sluchem nepostižitelným) pískáním, kvákáním, kvičením, hvízdáním, ba i chrochtáním se zabývá vědecký obor hydrobioakustika.

 

 

Biokomunikace obecně umožňuje vyjadřovat pocity a nálady (mj. obavy, ohrožení, ale i radost), je součástí pohlavních rituálů nebo habituálních (ustálených, opakujících se) návyků. Zvukovým projevům zvířat se věnuje etologie - nauka o místech jejich pobytu a životních zvycích. Na mnoha příkladech dokazuje, že četné zvířecí druhy člověka – „pána tvorstva“ při dorozumívání předčí. Samozřejmě s výjimkou smysluplné řeči, která je svébytným pokladem lidstva.

 

Autor: Milan Koukal

 

Převzato z časopisu 21. století

(Publikováno se svolením vydavatele dne 23. června 2009)

 

 

>>zpět
Omlouváme se, ale registrace v tuto chvíli není možná, z důvodu řešení Souhlasu o poskytování osobních údajů – registrace bude opět možná od září 2018. Děkujeme za pochopení!
Předpověď počasí
Čtvrtek Pátek Sobota
Polojasno
21°C /5°C
Polojasno
21°C /8°C
Oblačno
15°C /8°C

REKLAMA
Portál - kniha Hry a trénink Paměti

Logo Ministerstvo práce a sociálních věci Logo Život90
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace