REKLAMA

Umí ptáci počítat?

 

 

Vodní ptáci lysky si dělají „sousedské podrazy", a tak se naučili počítat svá vejce v hnízdě.

 

 

Rodiče nemívají lehký život. Těch starostí, co si užijí, než děti „vylétnou z rodného hnízda". Platí to nejen ve světě lidí, ale i v ptačí říši. Americké lysky Fulica americana žijí na rybnících a jezerech v početných populacích a poshánět pro mláďata dost potravy není v tvrdé konkurenci žádná legrace. Zhruba polovina ptačí omladiny umírá podvýživou. Zoologa Bruceho Lyona z University of California v americkém Santa Cruz zajímalo, jak lysky péči o mláďata zvládají a věnoval se jejich studiu plné čtyři roky. Na jezerech v panenské přírodě kanadské provincie Britská Kolumbie nahlédl za tu dobu do stovek lysčích „domácností".

 

 

Ošklivé triky samiček


Některé ptáky nachytal při ošklivém triku. Samičky využily nestřežené chvilky a snesly pár vajec do hnízda „sousedů".  Péči o budoucího potomka tak šikovně přehrály na lysky, které si takové podvržené mládě vyseděly. Nešvar byl celkem rozšířený. Lyon našel cizí vejce v 41% všech sledovaných hnízd. Biologům  bylo jasné, že si ptáci museli vyvinout proti téhle „kukaččí taktice" nějakou obranu, protože jinak by brzy všechny lysky snášely vejce jen k sousedům a samy by na hnízdě neseděly. Jenže jak se samice pojistí? Lysky si svá vejce poznají. Každá samice snáší vajíčka s trochu jiným vzorkem skvrn na skořápce a pokud ve svém hnízdě objeví vajíčka s jinou „fasádou", pohřbí je hluboko v základech hnízda. Někdy si ale není ptačí máma jistá: „Je to moje nebo není?" V takovém případě jen odstrčí podezřelá vejce  na okraj hnízda a sedí na nich dál. Mláďata se z nich sice vyklubou, ale přicházejí na svět opožděně a jsou slabší než jejich starší sourozenci. Mají proto o poznání menší šance na přežití.

 

Čím se řídí vnitřní hlas?


Nejzajímavější objev čekal na Lyona ve chvíli, kdy se pokoušel zjistit, jak ovlivní přítomnost podvržených vajec snůšku lysek. Lysky snášejí vajíčka tak dlouho, dokud jim jejich „vnitřní hlas" neřekne „dost!". Jenže čím se tento „vnitřní hlas" řídí? Lyon byl přesvědčen, že samice získává potřebný signál citlivou kůži břicha. Když ji začne při sezení tlačit dostatečně velký počet vajíček, ví, že je na čase se snášením přestat. Kdyby lysky braly ohled jen na celkový počet vajec v hnízdě, donutila by je podvržená vejce cizích samic k předčasnému ukončení vlastní snůšky, protože by se  určený „limit" naplnil dřív. Jenže to lysky ani nenapadlo. Samice, které našly v hnízdě „podezřelá" vejce a spekulovaly o tom, zda jsou z jejich vlastní snůšky nebo ne, kladly vejce klidně dál, dokud  nesplnily svou „obvyklou normu". Lyon uznal, že se ptáci musí řídit něčím jiným, než je tlak vajec na břicho. Jenže čím? Další bedlivé pozorování mu odhalilo šokující fakt.

 

 

 

 

Lyska není hloupá


„Je to jasné," říká Bruce Lyon. „Lysky si pořádně prohlédnou hnízdo a počítají jen ta vejce, o kterých nepochybují, že jsou jejich vlastní. Jen tenhle údaj berou v potaz, když se rozhodují, jestli snášet dál nebo už přestat."
„Matematika" amerických lysek má daleko k elementárním počtům, jaké zvládá žák první třídy i po pár týdnech školní docházky. Nejde tu o sčítání nebo odčítání. O nějaké „vyšší algebře" nemůže být ani řeč. „Přesto je to překvapivá schopnost pro ptáka považovaného za notoricky hloupého," tvrdí Lyon a naráží na fakt, že v angličtině je slovo „coot" čili „lyska" zároveň používáno k označení pro „troubu" či „hlupáka". „Mám radost, že jsem lysky očistil od tohoto nespravedlivého nařčení," pochvaluje si americký zoolog.

 

 

 

 


 

 

Lyska americká


dorůstá velikosti 40 cm, samci váží okolo 700 gramů, samice 550 gramů. Obě pohlaví se liší velikostí, mají však podobnou, šedočernou barvu s bílým zobákem. Žije v severní Americe - hnízdí v J Kanadě, v USA a Mexiku, zimuje na pobřeží Britské Kolumbie. Během celého roku ji lze spatřit v západní a jižní polovině USA a v Mexiku. Je monogamní, místo k hnízdění vybírá celý pár. Na 8 - 12 vejcích se samec se samičkou také střídají a hnízdění trvá 21 až 25 dní. Mláďata se opeří po 49 až 56 dnech - do té doby je rodiče krmí. Jejich jídelníček je rozmanitý, jedí mnoho druhů vodního hmyzu, plankton, řasy, chaluhy i malé ryby.

 

 

 

Autor: Jaroslav Petr

 

 

Převzato z časopisu 21. století.

(Publikováno se svolením vydavatele dne 19. listopadu 2009.)

 

 

>>zpět
Omlouváme se, ale registrace v tuto chvíli není možná, z důvodu řešení Souhlasu o poskytování osobních údajů – registrace bude opět možná od září 2018. Děkujeme za pochopení!
Předpověď počasí
Sobota Neděle Pondělí
Dešťové přeháňky
24°C /14°C
Dešťové přeháňky
25°C /15°C
Polojasno
27°C /13°C

Portál - kniha Hry a trénink Paměti

Logo Ministerstvo práce a sociálních věci Logo Život90
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace