REKLAMA

Farmář vyzrál na řetězce, pořídil si regiomat


Místní produkce a distribuce potravin může vnést pestřejší tóny do uniformní nabídky obchodních řetězců a potravinářských gigantů.


Automaty na cigarety, na cukrovinky a na coca-colu zná každý, ale co takhle prodejní automaty na čerstvě nadojené mléko rovnou z kravína? Právě tuhle otázku si položil německý farmář Peter Bloching z obce Uigendorf v Bádensku-Wirtenbersku a nezůstalo jen u nápadu. Vše dotáhl do konečné realizace, takže mléčné automaty již existují, i když zatím jen v sousedním Německu. Blochingova farma Peter-und-Paul-Hof dnes provozuje v regionu už 13 takových mléčných automatů, přitom první prodejní přístroj se objevil teprve minulý rok.

 



Farma Peter und - Paul - Hof leží pod svahy Švábských Alp, kde v ekologicky čistém prostředí roste na zelených loukách šťavnatá tráva, od jara do podzimu hlavní krmivo pro faremní stádo elitních dojnic. Farmáři Blochingovi krmí mléčný skot pouze produkcí z vlastní sklizně, nepřidávají jim do žlabu žádnou sóju ani nakupované krmné směsi. Kvalita mléka byla tak vyhlášená, že si pro něj přímo na farmu začali jezdit lidé z širokého okolí. Ale prodej přímo ze selského dvora byl přece jen časově náročný, a proto i nákladný. Obrat nastal, když se Blochingovi spojili s výrobcem prodejních automatů na potraviny, německou firmou Stüver. Nebyla to vlastně žádná věda, stačilo jen upravit velikost přihrádek ve standardním výdejním automatu na chlazené potraviny.

Peter Bloching ukazuje, jak nadojené mléko prochází přímo na farmě pasterizací a pak se zchlazené plní do vratných plastových láhví. Mléko má  přirozenou tučnost 3,7 procenta, což mu dodává přirozenou chuť. Aby o ni nepřišlo, neprochází homogenizací, ostatně je tomu na žádost zákazníků, kteří si tento druh úpravy nepřejí. Přepravky s láhvemi okamžitě míří k automatům, kde vydrží v chladném prostředí dva dny.

„Zavážíme mléko každé dva dny vlastním dodávkovým autem, jen taková čerstvost zákazníky přiměje, aby místo do supermarketu přišli koupit mléko od nás," říká Peter Bloching. Dodává, že kromě mléka už také zavedli automatový prodej pro vajíčka, hovězí maso, tvaroh, sýry, med, brambory a těstoviny. Vše pochopitelně z vlastní produkce. Prodejní automaty dostaly název regiomaty. To proto, že je v nich potravinářské zboží pocházející pouze z  místní produkce, a to rovnou z farmy. Proto také může být stále čerstvé. Znamená to ale, že se musí zboží obden doplňovat.

Nemají nikdy zavřeno

Regiomaty, které výrobní firma Stüver už zařadila do nabídky své produkce, jsou užitečné z mnoha důvodů. Tím hlavním je, že nemají nikdy zavřeno. Ale to není všechno. Když se farmář a spotřebitel obejde bez prostředníka, ušetří se náklady na energii při dopravě a farmář nemusí platit provizi. Automat je levnější, než kdyby si zemědělci otevřeli vlastní prodejnu. Regiomaty nezaberou na ulici mnoho místa, zpravidla stojí blízko školy nebo spořitelny, kde je velký pohyb lidí.

Blochingovi dokázali, že diktátu obchodních řetězců lze účinně čelit, farmář však musí přijít s takovým zbožím, které je kvalitnější, než uniformní nabídka prodejních gigantů. A přitom farmářské zboží z regiomatu není o nic dražší, než zdaleka dovážené potraviny v řetězcích.

Je třeba uvést, že Peter-und-Paul-Hof není v Evropě první lokalitou, kde fungují regiomaty. Myšlenka výroby a instalace zařízení nabízejících potraviny lokálního původu se zrodila v roce 2007 ve Španělsku. Společnosti YoNaturals a Lof na španělský trh uvedly prodejní automaty a zdůraznily přitom, že jimi nabízená strava má vysokou výživovou hodnotu. Automaty zákazníkům nabízejí ořechy, ovoce, hotová jídla, dokonce i španělskou specialitu, studenou polévku gazpačo.

Na evropskou půdu tak pomalu začínají pronikat alternativní možnosti, jak sladit produkci a spotřebu potravinových výrobků v rámci dané oblasti a jak vypěstovat kvalitní plodiny pro domácí populaci, aniž by musela být závislá na dotovaných a chemicky upravených produktech ze sítě zahraničních hypermarketů.

V českém prostředí se unifikované nabídce obchodních řetězců dlouhodobě snaží konkurovat například statek biozemědělce Karla Tachecího. Snaží se oslovit spotřebitele zejména pěstováním nepráškované zeleniny a ovoce, jejich zpracováním a cílenou distribucí. Karel Tachecí má statek v Dolnooharské tabuli v Krušných horách. Většinu polností o výměře 80 hektarů tvoří orná půda a skladba pěstovaných plodin je skutečně pestrá: Najdete tu hořčici, mák, brambory, dýně, polní okurky nebo cukety, cibuli či mrkev, ale také červenou řepu, ředkvičky, květák, zelí a kedlubny. Nabídka ekologické farmy se v průběhu roku přirozeně mění podle vrtochů přírody, tedy podle toho, čemu dá příroda prostor k růstu.

Spotřebitele hlavně školí

Pak je tu i Sdružení spotřebitelů na podporu místního zemědělství. Ale instalací a umístěním prodejních automatů, kde by si lidé mohli kupovat regionální produkty, se sdružení nezabývá. Firemní slogan zní: „Podporujte svého zemědělce".

Jan Valášek ze Sdružení činnost shrnuje slovy: „Naše společnost nabízí zemědělcům informační a komunikační podporu. Snažíme se propojit vztahy mezi místními zemědělci a místními spotřebiteli, a spotřebitelům zároveň nabízíme dostatečnou informační základnu, k tomu, aby se mohli svobodně rozhodnout, jaké potraviny budou nakupovat."

Organizace se podle Valáška snaží kontaktovat ekologické zemědělce, kteří mohou koncovému zákazníkovi vedle vlastních výrobků nabídnout agroturistiku, ubytování či nákupy plodin přímo ze dvorů. Poptávka po tuzemských bioproduktech je v Praze, kde Sdružení působí, natolik veliká, že ji farmáři nestačí uspokojovat.

„Chceme, aby spotřebitelé dávali přednost místním produktům s přidanou ekologickou hodnotou. Toho se snažíme dosáhnout především vzděláváním a osvětou. Budeme rádi, když si lidé uvědomí, že spotřebitelské jednání je faktorem, ovlivňujícím svět kolem nich," konstatuje Valášek.

Jsou to paradoxy. Zatímco evropští zemědělci si lámou hlavu, čím upoutat zmlsané spotřebitele, v chudých zemích globálního Jihu mají vážnější starosti, tam totiž hrozí hlad. Světový potravinový program (WFP) při OSN nazývá tamní aktuální potravinou krizi „tichou tsunami" a varuje, že dramatické škrty způsobené finanční krizí omezí či naprosto eliminují dodávky potravinové pomoci pro 40 milionů hladovějících lidí.


Daniel Veselý



Převzato z www.literarnoviny.cz
(Publikováno se svolením vydavatele 11. listopadu 2009)

 

>>zpět
Omlouváme se, ale registrace v tuto chvíli není možná, z důvodu řešení Souhlasu o poskytování osobních údajů – registrace bude opět možná od září 2018. Děkujeme za pochopení!
Předpověď počasí
Sobota Neděle Pondělí
Dešťové přeháňky
24°C /14°C
Dešťové přeháňky
25°C /15°C
Polojasno
27°C /13°C

Portál - kniha Hry a trénink Paměti

Logo Ministerstvo práce a sociálních věci Logo Život90
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace