REKLAMA

Oblast dotazu / Právní poradna

UPOZORNĚNÍ: V OBDOBÍ ČERVENCE A SRPNA NENÍ ZASTOUPENA ONLINE PRÁVNÍ PORADNA, VAŠE DOTAZY BUDOU VYŘIZOVÁNY AŽ V ZÁŘÍ. DĚKUJEME ZA POCHOPENÍ.

V občanském právu radíme zejména: převod vlastnického práva (smlouvy kupní, darovací, náležitosti smluv) zrušení a vypořádání spoluvlastnictví (dohodou či soudní cestou) dědické právo, dědění ze zákona, náležitosti platnosti závěti, podmínky vydědění vymáhání pohledávek vzory soudních žalob V oblasti rodinného práva: možnost rozvodového řízení způsob vypořádání majetku v manželství a v době po rozvodu řešení bytové otázky spolunájemníků po rozvodu Všeobecné otázky bytového práva nájem družstevní nárok k bytu soukromé vlastnictví k bytu a nemovitosti.

Bohužel nejsme schopni zajistit okamžitou reakci na Váš dotaz. Proto, potřebujete-li akutní pomoc v tíživé životní situaci, kontaktujte naší linku telefonické krizové pomoci Senior telefon - 800 157 157, kde Vám naši pracovníci mohou pomoci vyhledat právní poradenství ve Vašem okolí.

  ‹ Předchozí  1  2  3  4  5  Další ›    Poslední »    
 

TOP TEN

vloženo 01.02.2010 17:20:05

Otázka:

Dobrý den.Syn manžela ukončil vzdělání ve 26ti letech a je evidován na Úřadu práce bez nároku na podporu. Dá se tato skutečnost považovat za ukončení vyživovací povinosti ze zákona, nebo je potřeba podat návrh na zrušení vyživ. povinosti u soudu? Děkuji Hana.

Vážená paní,

k Vašemu dotazu ze dne 3. února 2010, který se týká vyživovací povinnosti k dítěti, které ukončilo vysokou školu, sdělujeme:

Podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, se za nezaopatřené dítě považuje dítě do skončení povinné školní docházky, a poté, nejdéle však do 26. roku věku, jestliže se soustavně připravuje na budoucí povolání mj. na vysoké škole (§ 11 odst. 1).

Z uvedených ustanovení  vyplývá časový rozsah vyživovací povinnosti rodičů, aniž by bylo potřené další řízení.  

S pozdravem

JUDr. Zdenka Biedermannová
5. února 2010

vloženo 01.02.2010 17:47:55

Otázka:

Dobrý den, prosím o radu. Spolu se sedmi spoluvlastníky vlastním pozemek. Moje teta, také spoluvlastnice, mi chce své podíly předat – darovat nebo prodat. V jakém případě nemusí svůj podíl nabídnout ostatním spoluvlastníkům – při darování? Nebo je řešením až dědictví? Někteří ze spoluvlastníků jsou totiž mrtvi a není ani po deseti letech dořešeno dědictví/zápis v katastru nebo jsou mimo ČR a neodpovídají na nabídky. Děkuji J.


VáženÝ pane,


k Vašemu dotazu ze dne 3. února 2010 v záležitosti darování spoluvlastnického podílu pozemku sdělujeme:

Právní vztahy k nakládání se spoluvlastnickými podíly upravuje občanský zákoník. Podle § 140 cit.zák. převádí-li se spoluvlastnický podíl, mají spoluvlastníci předkupní právo, ledaže jde o převod osobě blízké. Nedohodnou.li se spoluvlastníci o výkonu předkupního práva, mají právo vykoupit podíl poměrně podle velikosti podílů.
Kdo je osobou blízkou stanoví § 116. Osobou blízkou je příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel a také partner; jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, jestliže by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní.  
Vaši tetu, o které se v případě darování jedná, zřejmě nelze zahrnout do okruhu blízkých osob, které stanoví občanský zákoník.
Vaše teta by mohla darovat  nebo prodat svůj spoluvlastnický podíl se souhlasem ostatních spoluvlastníků. Předpokládá to, kromě jejich souhlasu, darovací nebo kupní smlouvu a zápis do katastru nemovitostí.
Pokud jde o dědictví jako  další možný způsob získání nemovitosti, vyžadovalo by to sepsání závěti, ve které byste byl ustanoven dědicem. 

S pozdravem

JUDr. Zdenka Biedermannová
5. února 2010

vloženo 05.05.2010 21:23:11

Otázka:

Prosíme o následující informaci ohledně bydlení.V roce 2008 nám správce bytů společně s firmou,která provádí rozůčtování tepla nyvýšili výhřevnost radiátorů a to cca z 890 na 1267 Kcal.Tím došlo k tomu,že při výpočtu se nám zvedla cena tepla.V r.2007 byla platba za 51.19m2 5898,-Kč a za 264 dílků na indikátoru 1733,-Kč Po zvýšení výhřevnosti je cena za 51.19 m2 5898,-Kč ale za 264 dílků 8799,-Kč.Na náš dotaz u energetické inspekce nám bylo zděleno že navýšení výhřevnosti je neoprávněné a obvzlášt u radiátorů které jsou staré přes 35 let a nebyla na nich po dobu min.15 let žádná údržba.Bohužel prý nejsou kompetentní k šetření této záležitosti.Dle vyjádření některých občanů jde o skrytý podvod.Proto prosíme o informaci,kam se máme obrátit,nebo který zákon toto stanovuje.Děkujeme předem za odpověd.

Vážený pane,
k Vašemu dotazu, který se týká problémů s rozúčtováním úhrad za dodávky tepla, sdělujeme:
Základními právními předpisy, které danou problematiku upravují, jsou zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci a  vyhláška č. 245/1995 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody včetně rozúčtování nákladů na objekty a mezi konečné spotřebitele.
Oba uvedené právní předpisy danou problematiku podrobně upravují. Obšírná informace o obsahu přesahuje naše možnosti. Seznámit se s rozsáhlými texty je možné na obecních úřadech, které podle zákona o Sbírce zákonů mají mít obecně závazné právní předpisy k dispozici.
Podle § 32 zákona odběr tepla měří a účtuje držitel autorizace podle údajů vlastního měřícího zařízení, které odběrateli na svůj náklad osadí, zapojí, udržuje a pravidelně ověřuje správnost měření. Státní autorizaci uděluje podnikateli, kterým může být fyzická nebo právnická osoba, ministerstvo průmyslu a obchodu. Tomuto ministerstvu je také podřízena Státní energetická inspekce.  O dodávce tepla držitel autorizace s odběratelem na každé odběrné místo uzavírá písemnou smlouvu, která musí obsahovat mj. výkon, množství a časový odběr tepla a také cenu a způsob platby za odebrané teplo včetně záloh.
Vyhláška stanoví podrobná pravidla pro vytápění včetně rozúčtování dodávky tepla a teplé užitkové vody. Cena za dodávky tepla se sjednává na základě cenových předpisů nebo ve výši odpovídající cenám v místě a čase plnění
Působnost Státní energetické inspekce stanoví zákon. Řešení sporů mezi držiteli autorizace (firma, která dodává teplo)  a odběrateli do její působnosti nenáleží.
Vztah mezi dodavatelem a odběratelem tepla je smluvní, Vy jako odběratelé můžete namítat nedodržení zákonných ustanovení dodavatelem, záleží také na obsahu smluv, které s ním byly uzavřeny. Pokuste se o smírné řešení, jinak záležitost lze následně řešit soudně. Může však také dojít k nepříjemné situaci; pokud dodavatel tepla bude trvat na svém právu a z Vaší strany nebudou uhrazeny požadované částky, může Vám dodávky zastavit a soudně požadovat platby za již poskytnuté dodávky s případnou penalizací.

S pozdravem

JUDr. Zdenka Biedermannová
7. května 2010

vloženo 09.06.2010 11:03:36

Otázka:

Dobrý den, před šesti lety na mně rodče přepsali dům. Ráda bych se dozvěděla, zdali je možné abych tento dar vrátila zpátky, co vše je k tomu zapotřebí a kolik to bude asi stát. Dům je sice psaný na mně, ale bohužel do dnes zdejší "mafie" (má matka a sousedka teta) nám nedovolí cokoli tady měnit. Vždy když něco namítnu,tak mi řeknou, že oni ten dům stavěli tak mám být ráda, že mám kde bydlet. Prosím o radu. Děkuji Lenka




Vážená paní,

k Vašemu dotazu ze dne 9. června 2010 v záležitosti darování nemovitosti sdělujeme:

Občanský zákoník (zákon č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů) upravuje možnost dárce domáhat se vrácení daru jestliže se k němu obdarovaný chová tak, že tím porušuje dobré mravy. Není upravena možnost dárce vrátit dar.
Teoreticky by bylo možné nemovitost  Vašim rodičům „darovat“. Postup by byl stejný: darovací smlouvou a zápisem do katastru nemovitostí. Finanční stránka závisí na odměně advokátovi, který by darovací smlouvu sepisoval, ceny jsou smluvní. Zápis do katastru nemovitostí se také uhrazuje, dosud kolkem ve výši 500,- Kč. Uvažuje se o navýšení této částky.
Upozorňujeme na to, že obdarovaný s darem musí souhlasit. Ve Vašem případě získat souhlas bylo asi obtížné.

S pozdravem


JUDr. Zdenka Biedermannová

11. června 2010

vloženo 05.01.2011 11:55:56

Otázka:

Dobrý den , měla bych velká dotaz ohledně dědictví.Mému manželovi náhle zemřel otec v srpnu minulého roku.Vztahy v rodině byly velice špatné díky jeho nové manželce s kterou byl téměř 30 let ženat.Manželka při konstatování smrti neuvedla , že otec měl pokrevní 2 syny, pouze uvedla své 2 dcery z 1 manželství.Nedala vědět synům ani jeho sestře , že otec ,bratr zemřel.Pouze partem , pro které si můj manžel musel zajet.Nemluvím však ani o pohřbu-nebyla ochotna sdělit ani ,kde otec leží.Uplynulo půl roku a kvůli dědictví nebylo zatím nic řešeno.Manžel si zašel na notářství a bylo mu sděleno, že dědictví uzavřeno.Byla sepsána závěť v roce 2003, kde není zmínka o žádném majetku, v dopise veškerý majetek je odkázán na manželku a její 2 dcery z 1 manželství a o pravých synech vůbec nic.Manžel tvrdí, že podpis na závěti není určitě pravý, že znal otcovo podpis a závěť prapodivně sepsána.Mohli byste nám poradit , jak se tomuhle bránit ?Zda je možné nějakým způsobem závěť ověřit, zda nemohla být podplacením notáře zfalšovaná?O velké peníze vůbec tady nejde , pouze o princip a přístup jeho manželky k jeho vlastním synům.Děkuji za odpověď.

Vážená paní,
k Vašemu dotazu ohledně dědictví sdělujeme:

Problematiku dědění upravuje občanský zákoník (zák. č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů .  Dědici ze zákona jsou rozděleni do několika dědických skupin. V první skupině dědí pozůstalý manžel a zůstavitelovi děti, každý z nich stejným dílem. V daném případě zákonnými dědici byla současná manželka Vašeho otce a jeho dva vlastní syni. Dcery současné manželky z prvního manželství zákonnými dědici nebyly. Sestra Vašeho otce by dědila až ve třetí skupině v případě, že by nedědili pozůstalí první skupiny,nebo skupiny druhé (např. zůstavitelovi rodiče).
Občanský zákoník ochraňuje také oprávněného dědice. Zjistí-li se po projednání dědictví, že oprávněným dědicem je někdo jiný, je povinen ten, kdo dědictví nabyl, vydat oprávněnému dědici majetek, který z dědictví má, podle zásad o bezdůvodném obohacení tak, aby neměl majetkový prospěch na újmu pravého dědice.  V dotazu uvádíte, že dědické řízení již uzavřel notář. Notář podle zákona základní úkony v záležitostech dědictví sice provádí, ale konečné rozhodnutí o vypořádání dědictví náleží soudu, který rozhoduje svým usnesením. Informujte se proto u soudu a vzneste námitku vyloučení vlastních synů otce z dědictví a také zpochybněte závěť Vašeho otce. To však vyžaduje posouzení grafologem.

S pozdravem


JUDr. Zdenka Biedermannová
7. ledna 2011

  ‹ Předchozí  1  2  3  4  5  Další ›    Poslední »    
Omlouváme se, ale registrace v tuto chvíli není možná, z důvodu řešení Souhlasu o poskytování osobních údajů – registrace bude opět možná od září 2018. Děkujeme za pochopení!
Předpověď počasí
Čtvrtek Pátek Sobota
Polojasno
18°C /9°C
Polojasno
17°C /8°C
Oblačno
15°C /7°C

REKLAMA
Portál - kniha Hry a trénink Paměti

Logo Ministerstvo práce a sociálních věci Logo Život90
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace