REKLAMA

Jak to kdysi bývalo v Kunovicích

Antonín Fornůsek z Kunovic na Slovácku hospodařil jako soukromý zemědělec až do roku 1960. Potom jako poslední v obci podlehl sílícímu tlaku a vstoupil do JZD. Patří k těm šťastným, kdo se mohou s čistým svědomím za svým životem ohlédnout...

 

Celý život jsem prožil v Kunovicích, od dětství jsem musel pomáhat rodičům v hospodářství, po tom jsem měl své vlastní. Mám na tu dobu hodně vzpomínek, dnešní mladá generace si takový způsob života neumí představit. Pracovalo se od časného rána, do večera.
Pamatuji, když se ještě mlátilo cepy. Nejdřív všechno obilí, potom už jen žito na povřísla, aby se sláma nepolámala. To mlácení cepy, to byla těžká práce a pak se to ještě čistilo od plev. Při mlácení cepy se podle počtu mlatců určila říkanka, která vlastně udávala rytmus a pořadí úderů jednotlivých mlatců, a to se muselo dodržovat, aby se nedotloukli. Jinak se ale mlátilo mlátičkami. Nejdříve to byly žentoury poháněné koňmi v kruhu. Byla to velká pomoc. Parní mlátičku pamatuji jako hodně malý kluk, potom už byly mlátičky motorové a na elektriku. Když nastalo období žní, tak ten, komu mlátička patřila, ji postavil za dědinu, protože se při mlácení hodně prášilo a tam se vozilo obilí a mlátilo. Po žních se oralo a potom přišly na řadu brambory a řepa a jedno za druhým... Na bavení moc času nebývalo, leda při práci. Zima začala v půlce listopadu a byla až do jara. V zimě když kromě jiného dělala povřísla a při tom se vykládalo. Ale jenom vykládat, na to nebyl čas. I při tom vykládání se opravdu muselo dělat!  Když bylo hodně sněhu, tak se pluhoval sníh. Byly nadělané dřevěné pluhy, zapřáhly se čtyři, pět párů koní a už se hrnulo. A když už sníh neměl kam uhnout, tak bylo hotovo. Když ve válku vyhlásili stanné právo, znamenalo to všichni nastoupit a házet sníh - „oberlandrát" chtěl jet do Hluku na ples. Celé Kunovice vyrukovaly a až do Hluku prohazovaly cestu. Jak fučel vítr, tak od soboty, kdy byl ten ples, do pondělka byla cesta zase navysoko zafoukaná. Pole byla umetená a všechno leželo na té cestě.
Ale zato, když na jaře vyjeli všichni hospodáři do polí, to byl rachot! V Kunovicích bývalo na sto párů koní a čtyři stovky krav, jen v panském dvoře bývalo dvacet párů koní, a to všechno vyjelo ven! Chalupy se jen třásly. Byla to krásná podívaná.
Pamatuji, že když jsem chodil poslední tři roky do školy, tak jsem musel v době, kdy se sklízela řepa ve čtyři hodiny vstávat, pomoci otci naložit řepu, dvacet metráků najednou na vůz a zavezl ji na nádraží na váhu. Tehdy ještě s koňmi. No a po řepě jsem šel do školy a po škole na pole, naséct vojtěšky, nahrabat na hromádky a k večeru pro to otec přijel, a tak to šlo celý podzim.
Těžká práce pokračovala, i když jsem měl vlastní hospodářství. Měli jsme dva koně, deset kusů hovězího, dvě prasnice, pět kusů mladého dobytka, dorostu - to samo o sobě byla práce na celý rok. A sezónní špičky - jarní práce, sena, žně a tak dále, to všechno k tomu patřilo ještě navíc. V hospodářství byl jenom jeden mančaft. Hospodář dělal ředitele i pacholka, jinak to nešlo. A když to nedokázal zvládnout sám, tak to bylo špatné, protože každý měl své úkoly a neměl prostor pro to, aby dělal za někoho jiného. Každý obhospodařoval svou část toho malého podniku, kterým hospodářství bývalo, a o tu se musel postarat. Ráno bylo třeba poklidit dobytek a pak teprve snídat, no a potom když jelo do pole. O žních muselo být v domě nejpozději do pěti hodin ráno všechno hotovo. To znamenalo nakrmit a pak se člověk nezastavil celý den až do jedenácti večer. Fůry, co se vozily z pole, se uklízely až večer, ale před tím se zase musel poklidit dobytek, než mohl jít člověk po jiné práci. Přes zimu to bývalo klidnější, ale práce bylo také pořád dost, ale mohlo se chodit dřív spát. Kromě sena se krmilo siláží a řízky z cukrovaru a okrajky z řepy. To bývalo nejlepší krmení, obsahovalo nejvíc bílkovin, krávy po tom dobře dojily, a dnes to prý zaorávají...

 

Šedesátý rok byl poslední, kdy se hospodařilo v Kunovicích soukromě, pak už byli všichni v družstvu. Do té doby těch soukromých hospodářů ubývalo postupně, ale v tom roce to kleklo všechno. Podmínky se nastavovaly tak, aby soukromník nemohl plnit a když neplnil, tak ho zatlačili ke zdi...Na začátku měl každý své pole. Jak přišli k moci noví páni, začali pole měnit a vždycky to došlo tak, že ten soukromý hospodář dostal horší, než co měl a nemohl s tím nic dělat. Chvilku se hospodáři bránili, u nás to nešlo nijak snadno, do toho šedesátého roku jich bylo v družstvu tak deset, možná patnáct, víc jich nebylo, zbytek už potom vzali hopem. Nestačilo, když hospodář dodávky plnil, on musel dávat ještě nad plán a když nedodal, tak to bylo, jako že nesplnil. U nás to nebylo ještě až tak ostré, ale třeba v nedalekém Starém Městě to bylo hotovo o deset roků dřív než v Kunovicích. Tam byli soukromí hospodáři zlikvidovaní hned z kraje padesátých let.
V zemědělství byly žebrácké ceny vždycky, a když začali prosazovat družstva, už to bylo neúnosné. Metrák brambor jsme odevzdávali za dvacet korun. Za dvacet korun se metrák brambor vypěstovat nedal. Za litr mléka bylo koruna dvacet a dneska se za vodu platí patnáct.
Začátky v družstvech byly těžké, ale když se to potom rozjelo a bylo to družstvo opravdu dobré, tak to bylo lepší než za soukromna.
Abych nezapomněl, jednou jsem jel i na jízdě králů, bylo v roce 1944. Dalo to hodně příprav a starání, při vší té spoustě jiné práce. Je dobře, že se v posledních letech tradice jízdy králů v Kunovicích opět obnovila a navíc s formankou jízdou. Loni jsem se byl na tu krásu podívat. Bylo tam pěkných koní a povozů. To byla pěkná podívaná. Jinde už tolik koní pohromadě nevidíte. Člověk si při tom pohledu zavzpomínal na mladá léta...

 

Vyprávění Antonína Fornůska zaznamenala a jazykově upravila Alena Kučerová
Foto: Zdeněk Kučera

>>zpět
Omlouváme se, ale registrace v tuto chvíli není možná, z důvodu řešení Souhlasu o poskytování osobních údajů – registrace bude opět možná od září 2018. Děkujeme za pochopení!
Předpověď počasí
Středa Čtvrtek Pátek
Polojasno
15°C /2°C
Polojasno
20°C /5°C
Polojasno
21°C /8°C

REKLAMA
Portál - kniha Hry a trénink Paměti

Logo Ministerstvo práce a sociálních věci Logo Život90
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace