REKLAMA

Kvalita stárnutí je v České republice mírně nad evropským průměrem


V rámci Evropského roku aktivního stárnutí 2012 vypracovalo Evropské centrum pro sociální politiku a výzkum žebříček srovnání kvality stárnutí v jednotlivých zemích EU. Tzv. Index aktivního stárnutí (AAi) hodnotí úroveň a kvalitu života seniorů v jednotlivých členských státech. Podle studie Česká republika obsadila přední místo mezi novými členskými zeměmi a se skórem 34,3 % se pohybuje mírně nad evropským průměrem. Z celkového počtu 27 zemí zaujímá 12. příčku. Evropské centrum pro sociální politiku pracovalo se stávajícími statistikami a výzkumy v jednotlivých zemích, které jsou prováděny pravidelně a jednotně pod gescí Eurostatu. Samotné výzkumy jsou realizovány národními statistickými úřady (např. ČSÚ nebo ÚZIS).

 



Nejlépe si v tomto pořadí vede Švédsko a Dánsko, na opačné straně žebříčku se nachází Litva a úplně poslední Malta. Například sousední Slovensko se umístilo až na 24. místě. V rámci šetření se posuzovala jak účast seniorů na trhu práce, tak účast na společenských aktivitách, dostupnost potřebné péče, vzdělávání, úroveň životního prostředí z hlediska nezávislosti, zdraví a bezpečí. Výstupy mj. slouží jako podklad pro vytvoření Strategie aktivního stárnutí v ČR, který vzniká právě při MZ ČR či pro realizaci projektu FRAM - Nový politický rámec pro aktivní, zdravé a důstojné stárnutí. Součástí tohoto projektu je i tzv. Manuálu pro samosprávy, který sbírá příklady dobré praxe v českých obcích, které jsou v integraci seniorů aktivní již nyní.



PŘÍKLADY SLEDOVANÝCH INDIKÁTORŮ

-V EU používá ICT průměrně 38 % seniorů, v ČR jich využívá tyto technologie 31 %, oproti tomu ve Švédsku 75 % a nejméně v Rumunsku 9 %.

-Sportovním aktivitám (physical excercise) se v průměru věnuje přibližně každý desátý Evropan – senior (11 %), v ČR je to každý dvacátý (5 %). Nejlépe jsou na tom opět Švédi (27 %), na druhém konci žebříčku skončilo Bulharsko (2 %).

-Zapojení do péče o potomky či vnuky – zde je na prvním místě v EU Itálie (54 %), v ČR tuto péči poskytuje 37 % seniorů, průměr EU činí 32 %. Nejméně seniorů se o své potomky či vnuky stará v sousedním Německu (18 %).

-U zapojení do politiky a veřejného života vede opět Švédsko (27 %), v ČR se k těmto aktivitám přihlásilo 12 % seniorů, což je také evropský průměr. Nejméně seniorů se těmto aktivitám věnuje ve Slovinsku (4 %).

-Celoživotnímu vzdělávání se v EU věnuje v průměru 5 % seniorů (pozn.: bez započítaných údajů Bulharska a Rumunska), ČR se této hodnotě se 4 % blíží, nejlépe si vedou v Dánsku (22 %), nejhůř naopak v Maďarsku (0,3 %).
(zdroj: Index AAi)



Čeští senioři ve srovnání s těmi ostatními žijícími v EU vykazují horší pocit celkové mentální pohody (mental well-being), pod úrovní evropského průměru je také úroveň udržování sociálních kontaktů či využívá ICT technologií.

Z průzkumu také vyplývá, že rezervy má ČR v širším zapojení seniorů do společenských aktivit jako je dobrovolnická činnost a v jejich sportovních aktivitách (physical excercise).

V oficiálním doporučení evropského centra se na základě získaných výsledků mj. uvádí: „Komparativní výsledky z indexu aktivního stárnutí (AAi) naznačují pro Českou republiku určité priority (…) Mezi tyto priority patří podpora sportovních aktivit a subjektů, které pomáhají koordinovat různé organizace, odvětví a odborníky. Dále by měly být rozděleny podle priorit strategie a iniciativy, které podporují duševní zdraví v širším smyslu, prosazují zdravý životní styl i ve vyšším věku, pomáhají dobrovolným pečovatelům a zlepšují propojenost formální a neformální péče.“

Naopak relativně dobře jsme na tom v oblastech, jako je dostupnost zdravotní či sociální péče a pocit fyzického bezpečí. Indikátor, kde vykazuje ČR nejlepší výsledek, je míra rizika ohrožení chudobou (no poverty risk).

Studie se věnovala i takovým aspektům, jako je zapojení do péče o potomky či vnuky (kde se ČR umístila nad evropským průměrem) a zapojení do politiky, resp. veřejného života (ČR s 12 % na průměru EU).

„Ne vždy je pasivita dána samotným rozpoložením seniora, ale odpovídá absenci vhodné nabídky. V tomto směru se může Česko inspirovat příklady dobré praxe ze zahraničí, které budou promítnuty do Strategie aktivního stárnutí ČR,“ vysvětluje Tomáš Roubal. Strategie aktivního stárnutí má navrhnout systémová opatření pro zlepšení zjištěných nedostatků.

Evropské centrum v případě ČR apeluje na proaktivní přístup, který by umožnil vznik iniciativ, jež může zakládat  a realizovat široká řada zájmových subjektů: „Aktivní stárnutí tak nemůže být podněcováno ve směru „shora dolů“, ale vyžaduje řízení ze strany více zájmových subjektů na více úrovních,“ píše se v dokumentu. Mezi nástroje a mechanismy umožňující tento přístup patří kromě národní strategie například také regionální doporučení vytyčující zaměření a regionální priority pro politiky aktivního stárnutí, aktivace občanských skupin a „budování zázemí“ pro aktivní stárnutí (např. zakládáním „občanských spolků“).


Zdroj: Ministerstvo zdravotnictví (TZ, 21.3.2013)
(Publikováno 22. března 2013)

>>zpět
Omlouváme se, ale registrace v tuto chvíli není možná, z důvodu řešení Souhlasu o poskytování osobních údajů – registrace bude opět možná od září 2018. Děkujeme za pochopení!
Předpověď počasí
Středa Čtvrtek Pátek
Polojasno
15°C /2°C
Polojasno
20°C /5°C
Polojasno
21°C /8°C

REKLAMA
Portál - kniha Hry a trénink Paměti

Logo Ministerstvo práce a sociálních věci Logo Život90
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace