REKLAMA

Terakotová armáda - Lucerna


Datum konání: 1.1.2009 - 31.12.2009

Lucerna - Velký sál
Štěpánská 61 61, Praha 1, 10100

OD 13. 5. 2009 PRAHA – LUCERNA, VELKÝ SÁL

CENY VSTUPENEK: 150-250 Kč, DĚTSKÉ A SKUPINOVÉ SLEVY!


Od 13. května bude pražská Lucerna čínským výsostným územím. Světově známí válečníci z hrobu prvního čínského císaře - Čchin Š‘-chuang-tia – budou poprvé vystaveni v České republice. Jedná se o mistrně vyrobené čínské napodobeniny nálezů z hrobky prvního čínského císaře, včetně jeho válečníků. Čchin Š‘-chuang-ti se narodil roku 259 před naším letopočtem pod jménem Jing Čcheng.

V roce 2002 zrealizovali Ralph Grüneberger a Burkard Pfrenzinger svou společnou vizi – totiž přenést dojmy a pocity z jednoho z největších archeologických objevů dvacátého století do Evropy. Ve starověkých pecích podle původních „receptů“ nechali oba iniciátoři výstavy zhotovit 180 postav terakotových vojáků v původní velikosti, včetně pěchoty, generálů, nižších důstojníků, lučištníků a koní. Dalších 1000 vojáků v bojové formaci bylo vyhotoveno v měřítku 1:10.

V Německu přes milión návštěvníků
Po dvou letech byly sochy, díky perfektní a ne zrovna jednoduché logistice, přepraveny 8000 kilometrů z Číny do Evropy. Stovky dřevěných beden obsahovaly jednotlivé sochy hliněných válečníků a koní, zbraně, kousky mostů a samozřejmě katalogy a suvenýry pro návštěvníky výstavy. Například jeden samotný kůň váží
okolo 400 kg. Exponáty budou k vidění na obrovské výstavní ploše spolu s velkými barevnými tabulemi, ze kterých se návštěvníci dozvědí informace o životě v Číně v průběhu posledních dvou tisíc let a o legendách, kterými je opředena samotná gigantická hrobka.
V Evropě měla výstava premiéru v roce 2002 ve Frankfurtu, odtud se stěhovala přes Mnichov, Mannhein, Bonn, Düsseldorf, Hamburg, Berlín, Norimberk a Stuttgart do Bad Kissingenu. Poté se armáda přesunula do Vídně a nyní zakotví v Praze.

Česká premiéra
Poté, co tato pozoruhodná výstava, jejíž součástí je i historický zvukový doprovod a světelná show, objela během pěti let 10 německých měst a rakouskou metropoli, přijela konečně poprvé i do České republiky. Ve velkém sále pražské Lucerny bude po dobu několika následujících týdnů vlát čínská vlajka. Pro další zatraktivnění výstavy pro dámy a pány zajímající se o módu bude v České republice také připravena i část, kde se návštěvníci dozvědí, jaké šaty nosily čínské ženy v průběhu
uplynulých tisíciletí. Vybraný tým v Číně na základě vykopávek, při kterých byly nalezeny kusy látky, sošky a obrázky, zrekonstruoval za pomoci módních návrhářů a designérů tehdejší ošacení. Dohromady předvádělo módu uplynulých 2 260 let 15 modelek s parukami z pravých vlasů. Oblečené fi guríny pak byly přivezeny
přímo z Číny.

 

Příběh terakotové armády
Krátké představení prvního císaře – „Š‘-chuang-tia“ z dynastie Čchin.

„Čchin Š‘-chuang-ti“ se narodil roku 259 před naším letopočtem v poslední etapě období válčících států pod jménem „Jing Čcheng“. Po smrti svého otce se stal ve svých třinácti letech novým králem. V dvaadvaceti letech byl ofi ciálně korunován. Poté, co překonal všechny překážky na cestě ke své neomezené samovládě (mimo jiné uvěznil svou matku, vysoké politiky a generály), začal pracovat na přípravách sjednocení celé Číny. Po zavedení nových pravidel a zákonů, mezi něž patřila například i povinnost svědomitě obdělávat pole, vedl mladý král od roku 231 př.n.l. války s ostatními státy. Roku 221 př.n.l. se mu tak podařilo podrobit si všechna okolní území. Výsledkem bylo ukončení chaosu a první sjednocení čínských států pod jedním panovníkem a centralizovanou vládou. Sám Čcheng se prohlásil za krále králů a prvního císaře (aby se odlišil od předchozích králů) a přijal jméno Š‘-chuang-ti. Roku 210 př.n.l. zemřel ve svých padesáti letech v provincii
Hebei na průzkumné cestě.

Věrná rekonstrukce terakotové armády
Nález hliněných válečníků Roku 1974 ve vesnici Ši-an v provincii Šang-ši chtěli zemědělci vykopat novou studnu pro zavodňování polí. Po pěti dnech výkopových prací narazili na vrstvu z pálené hlíny. Zjistili, že se jedná o pancéřovaná ramena hliněného vojáka. Zpráva o objevu se rychle dostala do hlavního města provincie. V červenci 1974 se na místo dostal tým archeologů, který v dalších letech řídil a prováděl vykopávky a zkušební vrty. Nakonec byla odkryta mohutná sbírka hliněných válečníků a koní, kteří patřili k výbavě hrobky Čchin Š‘-chuang-tia. Jednalo se o jeden
z největších archeologických objevů 20. století. Odkrytí terakotové armády nevzbudilo rozruch pouze v Číně, ale po celém světě. Roku 1987 napsal někdejší francouzský prezident Jacques Chirac po návštěvě do knihy hostů: Je sedm divů světa. (Kdo neviděl pyramidy, nezná Egypt, a kdo neviděl „Osmý div světa“, pro toho je Říše středu ztracená.) Terakotová armáda je osmým divem světa.

Výbava hrobky nezměrné velikosti

Příslušenství hrobky prvního čínského císaře z dynastie Čchin, Š‘-chuang-tia leží ve východní části kraje Lintong v provincii Šang-ši, 7,5 kilometru od krajského města. Příslušenství hrobky se nachází mezi horou Li im na jihu a řekou Wei na severu. Mohyla majestátně vyrůstá z okolní krajiny. Š‘-chuang-ti si místo vybral, protože je velmi blízko hory Li, bohaté na zlato. Hrobka patří mezi nejdůležitější státem chráněné památky a jako jediný objekt v Číně je zapsána na seznam kulturního dědictví Unesco. Stavební práce na hrobce začaly v roce 246 před naším letopočtem a trvaly 38 let. Nejslavnější příběh o stavbě hrobky pochází od Sima Šian, největšího čínského historika. Píše, že se na výstavbě hrobky podílelo celkem 700 000 dělníků. Půdorys hrobky je pravoúhlý a celé pohřební místo měří od východu na západ 345 metrů a z jihu na sever 350. Celý hliněný celek měl původně tvar pyramidy.

Délka stran vnitřních zdí z jihu na sever činí 1355 metrů a z východu na západ 580. Hliněná armáda Jámy s hliněnou armádou leží asi 1,5 kilometru východně od mohyly hrobky. První z nich zabírá plochu 14620 m2 a je v ní 6000 vojáků a 40 dřevěných bojových vozů. Druhá jáma leží severovýchodně od první a má rozlohu 6000 m2. Při zkušebních výkopech se přišlo na to, že je v ní přes 350 koní táhnoucích bojové vozy, 116 jezdeckých koní okolo 900 vojáků a pravděpodobně 89 bojových vozů. Třetí jáma leží na ploše 500 čtverečních metrů a má tvar písmene U. Je v ní 66 vojáků, 4 tažní koně a zbytek bojových vozů. Rovněž zde narazíme na obětní dary – jelení parohy a zvířecí kosti, které měly představovat vítězství. V čínském dávnověku se armáda vždy skládala ze tří částí a bojového stanoviště. První a druhá jáma jsou právě dvě z těchto částí a třetí jáma je zjevně bojovým stanovištěm. Při zkušebních výkopech archeologové hledali další jámu stejné hloubky jako tři předchozí. Ta byla ale naplněna pouze klasickou hlínou. Z toho se dá usuzovat, že stavba byla přerušena dřív, než mohla být třetí část armády dokončena. Zajímavé je, že zbraně jednotlivých vojáků byly reálné, v bojích používané zbraně. Byly ošetřeny chromovou solí, aby byly chráněny před rzí. To je důkazem, že techniku pochromování znali v Číně už před více než dvěma tisíci let.

 

Zdroj: www.terakotovaarmada.cz

(Publikováno 25. května 2009)

>>zpět
Omlouváme se, ale registrace v tuto chvíli není možná, z důvodu řešení Souhlasu o poskytování osobních údajů – registrace bude opět možná od září 2018. Děkujeme za pochopení!
Předpověď počasí
Pondělí Úterý Středa
Zataženo
0°C /-3°C
Oblačno
2°C /-3°C
Oblačno
1°C /-3°C

Portál - kniha Hry a trénink Paměti

Logo Ministerstvo práce a sociálních věci Logo Život90
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace