1. září: Příběh paní Věry

Když paní Věra (89 let) stiskla SOS tlačítko a spojila se s dispečinkem tísňové péče Nadosah, sdělila naší operátorce, že upadla. Ihned však dodala, že se jí podařilo vstát a nakonec naši pomoc vlastně nepotřebuje. Pracovnice dispečinku si nicméně chtěla ověřit, zda není paní Věra zraněná. Klientka připustila, že se při pádu sice udeřila do obličeje, ale krev jí prý neteče. Přivolání rychlé záchranné služby, které naše operátorka doporučovala, rezolutně odmítla. Pracovnice dispečinku nechtěla stav klientky podcenit a kontaktovala jejího syna, kterého informovala o celé situaci. S paní Věrou i jejím synem během následujících hodin zůstala ve spojení, až paní Věra nakonec svolila k vyšetření. Přivolali jsme proto záchrannou službu a ta klientku převezla do nemocnice. Bylo štěstí, že paní Věra s vyšetřením souhlasila! V nemocnici bylo totiž zjištěno, že si během pádu zlomila kost v obličejové části hlavy. Díky důslednosti pracovníků našeho dispečinku se tak potřebná pomoc k paní Věře dostala včas. 

2. září: Příběh paní Ivany

Paní Ivana (86 let) měla službu tísňové péče NADOSAH zavedenou teprve necelé dva měsíce, když poprvé stiskla SOS tlačítko. Pracovníci našeho dispečinku se s ní pokoušeli hlasově spojit, ale jediné, co slyšeli, byla hlasitě puštěná televize. Nezjistili jsme tak, zda se paní Ivaně něco stalo, nebo zmáčkla tlačítko třeba omylem. Proto jsme vyslali k ní domů naši smluvní výjezdovou službu. Mezitím se ale alarm na dispečinku rozezněl podruhé a tentokrát už jsme paní Ivanu uslyšeli. „Krvácím!“ křičela. Okamžitě jsme přehodnotili situaci a zkontaktovali záchrannou službu. Paní Ivana stiskla tlačítko ještě potřetí a urgovala pomoc. V tu chvíli už jsme ale přes komunikační centrálu umístěnou v bytě klientky slyšeli, že k ní dorazila přivolaná záchranná služba. Se záchranáři jsme zůstali ve spojení a dozvěděli se tak, že paní Ivana upadla na skleněný stolek a způsobila si hlubokou tržnou ránu na hlavě. Byla proto hned po základním ošetření převezena do nejbližší nemocnice. Šlo doslova o minuty! I díky rychlé reakci pracovníků našeho dispečinku se tak dostala potřebná pomoc k paní Ivaně včas.

3. září: Příběh paní Jarmily

Součástí služby NADOSAH je i možnost uložení klíčů od bytu klientů či klientek na našem dispečinku. Díky tomu jsme schopni dostat se bez prodlení do jejich domácností, pokud se ocitnou v krizové situaci. 
Na dispečinku tísňové péče jsme přijali telefonát od sousedky paní Jarmily (92 let). Ta si službu teprve nechávala zavést, instalace zařízení v její domácnosti měla proběhnout následující den. Sousedka nám sdělila, že se s paní Jarmilou nemůže telefonicky ani jinak spojit a že jsme jediní, kdo disponuje funkčními klíči od jejího bytu. Na místo jsme tak vyslali smluvní výjezdovou službu spolu s klíči. Po příjezdu nám však řidič sdělil, že se do domácnosti nemůže dostat, jelikož jsou zevnitř vloženy klíče v zámku. Zkontaktovali jsme proto hasiče a zároveň rychlou záchrannou službu pro případ, že by paní Jarmila potřebovala okamžitou pomoc. Po zpřístupnění bytu jsme zjistili, že paní Jarmila upadla a udeřila se do hlavy. Byla proto převezena do nemocnice, kde jí byla poskytnuta potřebná pomoc. Po návratu paní Jarmily domů proběhlo dokončení instalace tísňové péče. Nyní klientka službu využívá už druhým rokem. Služba NADOSAH tentokrát dokázala pomoct i ve chvíli, kdy ještě nebyla plně zavedena! 

4. září: Příběh paní Boženy

Paní Božena (93 let) stiskla SOS tlačítko a na dispečinku tísňové péče NADOSAH se rozezněl alarm. Náš operátor se pokoušel navázat spojení s domácností klientky, ale bez jakékoli odezvy. Paní Božena na jeho dotazy vůbec nereagovala. Zkusili jsme se jí dovolat také na mobilní telefon, ale byli jsme opět neúspěšní. Jelikož si s námi klientka domluvila konkrétní postup v případě krizové situace, ještě před vysláním výjezdové služby jsme kontaktovali její dceru, která žije poblíž. Ta okamžitě vyrazila na klientčinu adresu.  
Dcera paní Boženy si skutečně oddychla, když našla maminku sedět v pořádku na zahradě. Prý musela omylem zavadit o tísňové tlačítko a mobilní telefon nechala uvnitř domu. O šťastném konci celé situace nás dcera klientky obratem informovala. 

5. září: Příběh paní Ireny

Tísňová péče NADOSAH umí pomoci, i když se klient či klientka pohybuje mimo svůj domov. Existuje totiž také mobilní varianta služby.  

Naše klienty a klientky pravidelně obvoláváme, pokud si to přejí, a ptáme se, jak se jim daří. Při jednom takovém pravidelném hovoru nám paní Irena (75 let) prozradila, že často dojíždí na chalupu, kam dříve jezdívala společně s manželem. Ten ale před několika měsíci zemřel a paní Irena se od té doby neodvážila na chalupě přenocovat, i když by ráda. Uvedla, že se sama necítí jistě a má obavy, že se jí může něco přihodit. Pracovník našeho dispečinku proto paní Ireně navrhl pořídit si mobilní zařízení tísňové péče, které může nosit neustále u sebe. Zařízení se umí spojit s dispečinkem služby prakticky odkudkoli a zároveň jej lze lokalizovat pomocí GPS. Pomoc v případě krizové situace tak umíme poslat přesně na místo, kde se klient či klientka zrovna nachází. Paní Ireně se nápad zamlouval a rozhodla se proto pro kombinaci obou variant tísňové péče NADOSAH, na doma i na ven. Díky tomu se může cítit v bezpečí jak v pražském bytě, tak i na chalupě uprostřed „divočiny“. 

6. září: Příběh pana Aloise

Pan Alois (97 let) využívá službu tísňové péče NADOSAH už 20 let. Když stiskl SOS tlačítko, uvedl, že vidí kouř valící se z druhé místnosti a že u něj v bytě zřejmě hoří. Operátorka dispečinku proto okamžitě na místo zavolala hasiče, kteří si na pomoc přivolali ještě další složky integrovaného záchranného systému. Pracovnice dispečinku panu Aloisovi předala instrukce, ať pokud možno opustí byt nebo alespoň dýchá přes tkaninu, aby se zplodiny z případného požáru nedostaly do jeho plic. Následně jsme se pana Aloise pokoušeli znova kontaktovat na všech dostupných číslech, ale nebyl k zastižení. Zavolali jsme proto na linku 112, abychom zjistili, zda mají o stavu pana Aloise aktuální informace. Dozvěděli jsme se, že byl odvezen na vyšetření do nemocnice a že příčinou kouře v bytě byly naštěstí jen deky položené na plynovém topení. Jakmile se pan Alois vrátil domů z nemocnice, sám zkontaktoval náš dispečink, aby nám sdělil, že je v pořádku a že ani v jeho domácnosti nedošlo k žádnému poškození. 

7. září: Příběh paní Vilemíny

Již jeden z předchozích příběhů ukázal, že služba tísňové péče NADOSAH leckdy pomáhá i ve chvílích, kdy ještě neproběhlo její připojení v domácnosti klienta či klientky. Paní Vilemína (77 let) se rozhodla využít službu tísňové péče letos. V domluvený den a čas dorazil k bytu klientky náš technik, aby u ní nainstaloval zařízení služby. Než však stačil zazvonit, uslyšel, jak se v bytě ozvala rána. S paní Vilemínou se mu podařilo přes dveře navázat kontakt. Sdělila mu, že upadla a nedokáže vstát. Náš technik proto okamžitě zavolal na dispečink služby, odkud vyslali ke klientce domů smluvní výjezdovou službu spolu s klíči od bytu. S paní Vilemínou zůstal technik v kontaktu až do příjezdu pomoci. Po zpřístupnění bytu jsme zjistili, že je paní Vilemína v pořádku, pouze se nedokázala sama zvednout. Technik tak mohl nainstalovat zařízení v domácnosti dle plánu a paní Vilemína si nyní může v podobných situacích přivolat pomoc stisknutím jediného tlačítka. 

8. září: Příběh paní Ludmily

Tísňová péče NADOSAH někdy pomáhá i nestandardními způsoby …  

Paní Ludmila (87 let) využívá službu už čtvrtým rokem. Když stiskla SOS tlačítko a pracovník dispečinku se spojil s její domácností, slyšel absolutní ticho. Na otázky nikdo v bytě nereagoval. Proto dispečer zkusil zavolat paní Ludmile na mobilní telefon. Podařilo se mu s klientkou spojit a zjistil tak, že si zabouchla dveře a nemá u sebe klíče. Zvonila prý také na sousedy, kteří mají od jejího bytu klíč, ale neúspěšně. Telefonní kontakt na sousedy paní Ludmily jsme u nás na dispečinku měli uložený, náš pracovník je proto ihned kontaktoval. Bohužel zjistil, že jsou aktuálně na chalupě a pomoci nemohou. Jelikož jsme měli klíče od domácnosti paní Ludmily u nás na dispečinku, navrhl pracovník služby paní Ludmile, že klíče vezme a přijede jí otevřít. Po chvíli se s paní Ludmilou setkali před domem a byt společně odemkli. Paní Ludmila byla nadšená z toho, že i v takto nestandardní situaci jsme byli ochotni jí pomoci. Nemusela tak platit výjezd zámečníka, který by pro ni byl finančně velmi nákladný. 

9. září: Příběh pana Vladimíra

I bez SOS tlačítka umíme pomoci! Na dispečink tísňové péče NADOSAH v brzkých ranních hodinách zavolal syn pana Vladimíra (99 let), který naši službu využívá už pátým rokem. Pan Vladimír totiž syna telefonicky kontaktovat a sdělil mu, že upadl a nedokáže sám vstát. V tu chvíli u sebe shodou okolností neměl SOS tlačítko tísňové péče a nemohl si tak přivolat pomoc jeho stisknutím. Syn byl v té době na služební cestě a tatínkovi nemohl přijet na pomoc. Obrátil se proto na nás. Pracovníci dispečinku k panu Vladimírovi vyslali smluvní výjezdovou službu spolu s klíči od jeho bytu. Klienta jsme našli ležet na zemi, pomohli jsme mu vstát a ujistili se, že není zraněný. Pan Vladimír se cítil být naprosto v pořádku. Hned poté jsme předali synovi pana Vladimíra zprávu, že se tatínkovi nic nestalo. 

10. září: Příběh pana Jana

Naši klienti a klientky se před zavedením služby NADOSAH často ptají, co se stane, když SOS tlačítko zmáčknou omylem. I k takovým situacím občas dochází, ne každý poplach na dispečinku tísňové péče NADOSAH znamená, že se někdo z našich klientů či klientek ocitl v nebezpečí. Naštěstí! 

Přihodilo se to i panu Janovi (87 let), který využívá službu druhým rokem. Jakmile se na dispečinku rozezněl alarm a náš operátor se spojil s domácností, neslyšel nic než hlasitě hrající televizi v bytě klienta. Dle instrukcí jsme proto nejprve kontaktovali dceru pana Jana. Ta se okamžitě vydala do tatínkova bytu a obratem nám dala vědět, že je tatínek v pořádku a tísňové tlačítko musel zmáčknout omylem při oblékání. Naštěstí tedy pomoc naší služby nepotřeboval. 

11.září: Příběh pana Tomáše

Tísňová péče NADOSAH pomáhá nejen seniorům a seniorkám, ale také lidem se zdravotním či jiným omezením. Příkladem takového klienta je i pan Tomáš (30 let), který je upoután na invalidní vozík. Rychlou pomoc naší výjezdové služby využívá většinou v případě pádu při přesunu z vozíku. K tomu dochází zhruba jen jedenkrát za čtvrt roku. Pan Tomáš je jinak velmi aktivní, samostatný a vše zvládá sám. Tísňová péče NADOSAH je tak pro něj pojistkou, že se mu dostane rychlé pomoci, kdykoli ji bude potřebovat. 

12. září: Příběh paní Milady

Paní Milada (90 let) využívá službu tísňové péče NADOSAH prvním rokem. Když poprvé stiskla SOS tlačítko, sdělila našemu operátorovi, že se jí motá hlava a necítí se celkově dobře. Naměřila si také velmi vysoký krevní tlak. Klientka měla strach, že se jí může brzy něco přihodit, a proto nás zkontaktovala. Operátor proto ihned poslal do bytu paní Milady rychlou záchrannou službu a zůstal s klientkou ve spojení, dokud pomoc nedorazila. Záchranáři pak odvezli paní Miladu na vyšetření do nemocnice. O celé situaci jsme informovali klientčinu nejbližší rodinu. 

Paní Miladu jsme poté znovu zkontaktovali, abychom zjistili, zda je v pořádku. Řekla nám, že už se cítí lépe a je po vyšetřeních zpět doma, kde o ni pečuje její dcera a nic jí nechybí. 

13. září: Příběh paní Žanety

Kolem 14. hodiny odpoledne se na dispečink tísňové péče NADOSAH obrátila dcera klientky Žanety (87). Mamince se od rána nemohla dovolat – pevnou linku maminka nezvedala a mobil byl nedostupný. Dcera se o paní Žanetu velmi obávala, byly totiž zvyklé si pravidelně volat každý den mezi 9. a 11. hodinou dopoledne. Dnes však jejich pravidelný hovor neproběhl. Dcera neměla možnost maminku zkontrolovat sama, protože se nacházela 300 km daleko. Pracovnice dispečinku se proto pokusila kontaktovat paní Žanetu přes komunikační zařízení tísňové péče. Paní Žaneta se nám ozvala a velmi potichu odpovídala na otázky operátorky. Zjistili jsme, že si dopoledne zranila nohu a nedokáže vstát. Tísňové tlačítko shodou okolností neměla u sebe a mobilní telefon se jí vybil. Pracovnice dispečinku proto vyslala do bytu paní Žanety naši smluvní výjezdovou službu. Paní Žaneta byla nakonec převezena do nemocnice na chirurgii, naštěstí se jednalo jen o lehčí zranění. O celé situaci jsme informovali dceru, která za maminkou dorazila ve večerních hodinách a po nějakou dobu s ní zůstala, aby jí pomáhala. 

14. září: Příběh paní Soni

Služba NADOSAH může být našim klientům a klientkám nápomocná v mnoha směrech, jak ukázal například příběh paní Soni (80 let).  

Zařízení tísňové péče umístěná v domácnostech neustále monitorujeme a pokud u nich dojde například k výpadku dodávky elektrického proudu, dozvíme se to. Klientka Soňa nás informovala o své plánované několikadenní návštěvě u sestry. Věděli jsme tak, že nějakou dobu nebude ve svém bytě pobývat. Zařízení z domácnosti klientky nás však po dvou dnech její návštěvy upozornilo, že mu byla přerušena dodávka elektrické energie. Zařízení sice dále fungovalo ze záložního zdroje, ale dispečer přesto paní Soňu o této skutečnosti informoval. Ta vůbec netušila, proč byla dodávka proudu přerušena, a telefonicky požádala příbuznou, zda by situaci na místě zkontrolovala. Příbuzná zjistila, že byl v bytě paní Soni spadlý jistič, na jehož okruhu se krom zařízení tísňové péče nacházela také lednice s mrazákem. Jistič nahodila zpět a informovala náš dispečink. I díky neustálému monitoringu našich zařízení tak paní Soňu nemusela po návratu z návštěvy čekat spoušť v podobě mokré podlahy a lednice plné zkažených potravin. I takto nezvyklým způsobem může tísňová péče pomáhat!  

15. září: Příběh paní Marcely

Paní Marcela (65 let) využívá mobilní variantu tísňové péče už od roku 2015. Klientka je velmi aktivní, ráda navštěvuje kavárny, chodí na procházky do pražských parků a zahrad. Službu NADOSAH si nechala zavést kvůli pocitu jistoty pro případ, kdyby se jí něco přihodilo na jedné z jejích vycházek.  

Krizová situace skutečně nastala a paní Marcela stiskla SOS tlačítko. Našemu dispečerovi sdělila, že se necítí dobře. Příznaky, které popisovala, odpovídaly respiračnímu onemocnění: potíže s dýcháním, suchý kašel, zvýšená teplota, bolest svalů a slabost. Klientka od nás chtěla pouze konzultaci svého stavu a své potíže přičítala „obyčejné“ chřipce. Bylo to ale v době první vlny pandemie covidu-19 a pracovník dispečinku tak raději k paní Marcele domů poslal rychlou záchrannou službu. Ta klientku převezla do nemocnice, kde zjistili, že je paní Marcela skutečně covid pozitivní. V nemocnici nakonec zůstala 14 dní s velmi vážnými dechovými obtížemi a dalších 10 dní strávila na psychiatrickém oddělení z důvodu krátkodobé dezorientace, která byla následkem onemocnění. Pomoc se tak i díky tísňové péči NADOSAH dostala k paní Marcele zavčas. 

16. září: Příběh paní Karly

Naši službu tísňové péče NADOSAH umíme přizpůsobit klientům a klientkám přesně na míru, abychom zohlednili jejich specifické potřeby či zdravotní omezení. Individuální plán jsme si nastavili také s paní Karlou (61 let), která vzhledem ke zdravotním komplikacím nemluví. V případě krizové situace jsme si s klientkou domluvili systém komunikace za pomoci zvukových signálů. Pokud paní Karla stiskne SOS tlačítko a po navázání spojení bouchne rukou jedenkrát, víme, že nastala krizová situace, a vyšleme k ní pomoc. Pokud bouchne rukou dvakrát, znamená to, že je v pořádku a ke stisknutí tlačítka došlo omylem. Paní Karla je velmi technicky zdatná, proto s ní můžeme komunikovat také prostřednictvím sociálních sítí nebo pomocí SMS zpráv. Telefon nosí neustále u sebe a my tak máme možnost být s klientkou ve spojení i touto cestou. 

17. září: Příběh paní Petry

Paní Petra (74 let) využívá tísňovou péči NADOSAH již devatenáct let. Je vozíčkářka, a tak jí hrozí pády například při přesunu z vozíku na postel či křeslo. Naše služba je tak její pojistkou, že jí je vždy někdo připraven pomoci při případném pádu na zem. Jednoho dne se na našem dispečinku se rozezněl alarm z SOS tlačítka paní Petry. Operátor tísňové péče se hlasově spojil s domácností klientky. K jeho překvapení se však ozvala pečovatelka paní Petry, která upřesnila, že SOS tlačítko zmáčkla omylem ona, když klientce pomáhala s přesunem z vozíku do koupelny. Paní Petra tak žádnou naši pomoc nepotřebovala, naštěstí byla v pořádku. 

18. září: Příběh paní Marie

O tom, že naše tísňová péče NADOSAH občas pomáhá i v dost nestandardních situacích, už jste si mohli přečíst v některých z minulých příběhů. Speciální je i ten, který se přihodil paní Marii (85 let). Ta si nechala službu zřídit po smrti manžela převážně z preventivních důvodů. Když jednoho dne večer stiskla SOS tlačítko, nedozvěděli jsme se od klientky, že upadla nebo že se zranila. Když se chtěla uložit ke spánku, rozbila se jí postel! Paní Marie nebyla zraněná, ani nepotřebovala pomoc, pouze nevěděla, co si v této situaci počít, a tak se obrátila na náš dispečink. Naše pracovnice pohotově kontaktovala souseda paní Marie, který jí přišel postel na noc provizorně opravit. Další den ráno se paní Marie společně se sousedkou vypravily vybrat novou postel. 

19. září: Příběh paní Vlasty

Tísňová péče NADOSAH chrání bezpečí starších lidí i mimo dojezdovou vzdálenost naší výjezdové služby …  

Paní Vlasta (85 let) si službu NADOSAH nechala zřídit poté, co se jí razantně zhoršila chůze. Potřebuje proto někoho, kdo jí pomůže v případě pádu. Žije však ve vzdáleném městě, mimo dosah naší výjezdové služby. Nebylo proto možné ani uložit klíče od jejího domu u nás na dispečinku. Klientka si přála, aby klíče byly k dispozic pro případ, že by bylo potřeba dostat se rychle do její domácnosti. Domluvili jsme se proto s obecní policií a klíče jsme uložili do sejfu v blízkosti klientčina domu. Kód k sejfu máme uložený v elektronické kartě paní Vlasty a v případě krizové situace jej sdělíme policii, která přijede paní Vlastě na pomoc. 

20. září: Příběh pana Jaroslava

Součástí zařízení služby NADOSAH je i čidlo pohybu. To automaticky spustí alarm na našem dispečinku, pokud delší dobu nezaznamená pohyb v domácnosti klienta či klientky. Pomoc se k nim tedy dostane i v těch krizových situacích, kdy se z nějakého důvodu nemohou spojit s dispečinkem sami. Například v případě ztráty vědomí, nebo ve chvílích, kdy u sebe shodou okolností nemají SOS tlačítko. 

Uprostřed noci se na dispečinku tísňové péče NADOSAH spustil alarm z čidla pohybu umístěného v domácnosti pana Jaroslava (78 let). Znamenalo to, že v domě klienta nedošlo delší dobu k žádnému pohybu. Prostřednictvím hlasového spojení se nám nepodařilo pana Jaroslava zkontaktovat, v domácnosti bylo úplné ticho. Z údajů o klientovi jsme věděli, že ve stejném domě (ale v jiném patře) žije také jeho manželka. Jedna z našich operátorek proto zkoušela volat střídavě na telefon pana Jaroslava a na telefon jeho manželky. Bez výsledku. Druhá operátorka se mezitím obrátila na rychlou záchrannou službu s dotazem, zda neevidují v posledních 12 hodinách výjezd u tohoto klienta. Žádný takový zásah v evidenci neměli. Stejně tak se minul účinkem i dotaz v blízké nemocnici. Vše tedy směřovalo k vyslání smluvní výjezdové služby do domu pana Jaroslava. V tu chvíli však na dispečinku zazvonil telefon. Manželka pana Jaroslava nám sdělila, že s manželem odjeli na chalupu. Pouze nás zapomněli o této skutečnosti informovat a zařízení u sebe v domě neuvedli do režimu pro pobyt mimo domov. Vyslání pomoci tedy nebylo potřeba. 

21. září: Příběh paní Markéty

Paní Markéta (87 let) využívá službu NADOSAH dva roky. Když jednoho dne stiskla SOS tlačítko, nejprve jsme u nás na dispečinku slyšeli pouze hlasitě hrající rádio v domácnosti. V hluku jsme ale po chvíli dokázali identifikovat hlas klientky, která křičela, že upadla. Paní Markéty jsme se zeptali, zda není zraněná. Dle svých slov necítila žádnou bolest ani nepozorovala žádné zranění. Na základě instrukcí, které jsme měli s paní Markétou domluvené, kontaktoval náš operátor nejprve snachu a neteř klientky, které žijí na stejné adrese jako ona, pouze v jiném patře. Od obou se bohužel dozvěděl, že jsou mimo město a nemohou aktuálně pomoci. Vyslali jsme proto do domácnosti paní Markéty smluvní výjezdovou službu. Její pracovník se s námi po příchodu do bytu spojil s informací, že klientka upadla v koupelně, ale bohužel ji nedokáže zvednout sám s ohledem na klientčinu vyšší hmotnost. Pracovník dispečinku proto povolal na pomoc příslušníky městské policie, kteří přijeli klientku zvednout. O výsledku výjezdu jsme následně informovali snachu a neteř paní Markéty. 

22. září: Příběh paní Drahomíry

Už v jednom z předešlých příběhů jsme psali o možnosti nastavení individuálního plánu fungování služby NADOSAH, který odráží specifické potřeby klientek a klientů.  

Stejně jsme postupovali také v případě paní Drahomíry (97 let), která využívá službu už pátým rokem. Paní Drahomíra žila od mládí v Německu, češtinu vůbec neovládá a hovoří pouze německy. Službu si nechala zavést po manželově smrti, aby jí byl vždy někdo připraven pomoci, pokud by došlo ke krizové situaci. S klientkou jsme si kvůli jazykové bariéře nastavili systém komunikace po stisknutí SOS tlačítka. Pokud paní Drahomíra potřebuje pomoc, sdělí našemu pracovníkovi heslo „hilfe“, pokud by tlačítko stiskla omylem, řekne heslo „ordnung“. Paní Drahomíra má k dispozici také překladatelku, která nám pomáhá s podrobnější komunikací, například při nutnosti výjezdu technika. 

23. září: Příběh paní Mileny

Paní Milena je klientkou tísňové péče NADOSAH už tři roky. Trpí roztroušenou sklerózou a pomocí SOS tlačítka se pravidelně obrací na náš dispečink. Zdravotní stav paní Mileny se obvykle rychle mění, často u ní proto dochází k pádům, někdy se zase sama nedokáže postavit anebo vstát z postele. Naši pomoc tak potřebuje i několikrát za měsíc. Vždy, když stiskne SOS tlačítko, ujistíme se na dispečinku služby, že klientka potřebuje opět “pouze” pomoct vstát, a vyšleme k ní domů naši výjezdovou službu. 

24. září: Příběh pana Františka

Ani vzdálenost není pro službu NADOSAH překážkou. V případě, kdy pomoc potřeboval náš klient pan František (74 let), nás přes SOS tlačítko kontaktovala jeho pečovatelka. Pan František totiž upadl a pečovatelka jej nedokázala sama zvednout. Jelikož pan František žije ve městě, které již není v dosahu naší výjezdové služby, zkontaktovala pracovnice dispečinku služby obecní policii. Ta do místa bydliště pana Františka dorazila a pomohla pečovatelce s jeho zvednutím. O celé situaci jsme následně informovali manželku pana Františka. 

25. září: Příběh paní Jiřiny

Paní Jiřina (95 let) využívá službu NADOSAH již sedmým rokem. Když stiskla SOS tlačítko, sdělila našemu dispečinku, že upadla. Vyslali jsme proto ke klientce domů smluvní výjezdovou službu, aby jí pomohla zvednout se. Pracovník výjezdové služby se po příjezdu do bytu paní Jiřiny spojil s dispečinkem a sdělil nám, že paní Jiřina nemá žádné viditelné zranění. Na druhou stranu však byla velmi zmatená, neorientovala se v čase ani prostoru. Do domácnosti klientky jsme se proto rozhodli ihned zavolat rychlou záchrannou službu, která ji následně odvezla do nemocnice na vyšetření. V nemocnici se zjistilo, že paní Jiřina měla akutní poruchu vnitřního prostředí a jen díky správnému vyhodnocení situace a rychlému převozu do nemocnice bylo možné jí zachránit život.   

26. září: Příběh paní Elišky

Službu NADOSAH mohou využívat také klienti a klientky domovů pro seniory. Paní Eliška (95 let) žije v domově s pečovatelskou službou a tísňovou péči má zavedenou už osmým rokem. Když klientka stiskla SOS tlačítko a spojila se s naším dispečinkem, sdělila nám, že upadla. Nemohla se sama postavit, ale zraněná dle vlastních slov nebyla. K paní Elišce jsme proto vyslali nejrychlejší možnou pomoc. Zkontaktovali jsme recepční, která je v domě přítomná 24 hodin denně. Jakmile klientce pomohla vstát, informovala nás, že je paní Eliška v pořádku a lékařské ošetření nepotřebuje. My jsme pak o celé situaci řekli rodině klientky. 

27. září: Příběh pana Ladislava

Pan Ladislav (57 let) využívá službu NADOSAH již devatenáctým rokem. Je kvadruplegik a je upoután na invalidní vozík. Službu tísňové péče používá hlavně z preventivních důvodů, pokud by se mu něco stalo ve chvíli, kdy u něj není přítomná osobní asistence. S panem Ladislavem jsme domluvení na tom, že každé ráno, když odjíždí do stacionáře, a následně večer, když se vrací domů, stiskne SOS tlačítko a informuje náš dispečink. Často nám pak i povypráví, jaký měl den a nikdy nezapomene zažertovat, že přeci každý den musí vyzkoušet, zda nám zařízení fungují správně. Pokaždé nám také děkuje za to, že jsme vždy „na drátě“, a on tak má někoho, kdo je připraven mu kdykoli pomoci. 

28. září: Příběh paní Evy

Paní Eva (81 let) využívala tísňovou péči NADOSAH jeden rok, když poprvé stiskla SOS tlačítko. Po navázání spojení jsme zjistili, že klientka upadla, když k ní dorazila poštovní doručovatelka. Ta se jí snažila pomoct vstát, ale sama to nedokázala. Dle domluvy s klientkou jsme proto kontaktovali její dceru, která žije poblíž. Dcera byla tou dobou doma a vyrazila proto mamince ihned na pomoc. Společnými silami pak s poštovní doručovatelkou paní Evu zvedly. Následně nás dcera paní Evy informovala, že maminka není zraněná, ale že s ní pro jistotu nějakou dobu zůstane, aby se o ni postarala.   

29. září: Příběh pana Herberta

Když pan Herbert stiskl SOS tlačítko, stěžoval si na skutečně intenzivní bolesti v krajině břišní. Ještě než se naše operátorka obrátila na rychlou záchrannou službu, zeptala se pana Herberta, zda je v aktuálním stavu schopen záchranářům otevřít dveře od bytu. Klient tuto možnost vyloučil s tím, že bolest je opravdu úporná. Operátorce také sdělil, že má zevnitř dveří vloženy klíče v zámku. Klíče od bytu pana Herberta jsme měli na dispečinku uložené, ale v této situaci by nebyly nic platné. Dispečerka proto zkontaktovala kromě rychlé záchranné služby také další složky integrovaného záchranného systému. Hasiči a policisté byt záchranářům zpřístupnili a následně jej po jejich odjezdu zase zabezpečili. Po celém zásahu jsme byli rychlou záchrannou službou informováni o tom, že byl pan Herbert převezen do nemocnice s podezřením na neprůchodnost střev. Tato diagnóza se v nemocnici potvrdila, naštěstí se ale pomoc k panu Herbertovi dostala zavčas. 

30. září: Příběh pana Karla

Pan Karel (79 let) žije ve společné domácnosti se svou manželkou a službu NADOSAH využívá už čtvrtým rokem. Právě jeho manželka jednoho dne stiskla SOS tlačítko a sdělila nám, že je manžel zaklíněný na toaletě a nemůže se zvednout. Na jejich adresu jsme proto vyslali smluvní výjezdovou službu, která pomohla panu Karlovi vstát. Pracovník výjezdové služby nás ale kontaktoval zpět s tím, že má obavu o zdravotní stav pana Karla. Uvedl, že je klient letargický a nedokáže smysluplně odpovědět na základní otázky. Vyslali jsme proto k panu Karlovi domů rychlou záchrannou službu, která jej odvezla do nemocnice na vyšetření. Když jsme se zpětně informovali o zdravotním stavu klienta, jeho manželka nám sdělila, že podle lékařů pan Karel utrpěl masivní krvácení do mozku způsobené cévní mozkovou příhodou. I díky našemu včasnému zásahu by ale měl být po rehabilitacích zase v pořádku.